Úrokové sazby se nemění, zůstávají na úrovni 3,75 %

Základní úrokové sazby ovlivňují úroky komerčních úvěrů, tj. úvěrů, které banky poskytují občanům a firmám. Na základě těchto sazeb stanovují jednotlivé banky například hypoteční úrok nebo úroky k půjčkám. Proto je každé rozhodnutí ČNB v tomto směru klíčové a ovlivňuje do jisté míry chování celého trhu.

„Dnešní rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizace prognózy sekce měnové by se po celý letošní rok měla inflace pohybovat mírně nad 2 % a v příštím roce se snížit k inflačnímu cíli. Přetrvávají ale proinflační rizika, která vyžadují pokračující působení mírně restriktivní měnové politiky,“ uvedla ČNB na svém webu po dnešním zasedání

Zvýšený podle centrálních bankéřů zůstává i nadále zejména růst cen služeb, který odráží jak minulé nákladové šoky, tak aktuálně svižný růst mezd v tomto sektoru. Od minulého měnového jednání došlo také k podstatnému nárůstu rizik spojených se zvyšováním cel ve světě. Případné zavedení odvetných cel na dovoz z USA by působilo ve směru vyšších cen dovážených výrobků. Cílem dnešního rozhodnutí je podle ČNB zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2 % inflačního cíle. „To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace,“ dodala ČNB ve svém komentáři.

TIP: Inflaci pro vás pravidelně sledujeme a každý měsíc aktualizujeme aktuální vývoj inflace v našem článku.

Fakt, že se český trh vyrovnává s inflací v sektoru služeb potvrzuje i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Nad očekávání svižný navíc zůstává růst nominálních mezd, což patrně s inflací ve službách úzce souvisí. Právě služby jsou totiž oproti zboží více citlivé na cenu lidské práce a její zdražování se v nich tedy promítá. A zatímco poptávka po zboží zůstává relativně utlumená, k čemuž přispívá i neutěšená situace na hlavních exportních trzích, poptávka po službách se drží na solidních úrovních,“ popisuje pro banky.cz hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Ve prospěch snížení sazeb podle něj naopak hovoří relativně silný kurz české koruny a stále spíše malátná kondice celé české ekonomiky.

Experti očekávají, že v dalších měsících bude ČNB pokračovat v dosavadním „stop-and-go“ módu a bude střídat stabilitu sazeb na jednom zasedání následovanou snížením na tom dalším. „To platí za podmínky, že v mezidobí data z tuzemské či světové ekonomiky výrazně nepřekvapí jedním, nebo druhým směrem. Na konci letošního roku by se pak základní sazba měla nacházet na úrovni 3,25 %,“ doplnil Hradil.

Bankovní rada ponechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nadále činí 2,75 procenta.

ČNB v době sílící inflace zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, s uvolňováním měnové politiky začala v prosinci 2023. Aktuální úroková sazba je na nejnižším bodě od ledna 2022.