Výdaje na bydlení: rekord z roku 2012 drží Praha. A možná se k němu vrací

Co si z článku odnést:

• Průměrná česká domácnost vydává na bydlení 24-25 % příjmu, ale existují výrazné rozdíly: nájemníci platí až 37 %, vlastníci pouze do 20 % z příjmů.
• Nejzatíženější skupiny jsou nájemníci (37 % příjmu jde na bydlení), samoživitelé (34 %) a důchodci (30 %).
• Regionální rozdíly jsou významné: nejdražší je Praha (27 % příjmu jde na bydlení), následuje Ústecký kraj (26 %), nejlevněji se žije ve Středočeském a v Jihočeském kraji (shodně okolo 20 % z příjmů)
• Příjmová nerovnost je zásadní: nejchudší pětina domácností vydává na bydlení téměř 40 % svého příjmu, zatímco nejbohatší pětina pouze 12 % příjmu.
• Historicky byl v bydlení nejlevnější rok 2021 (průměrně 20,5 % příjmu šlo na výdaje na bydlení), nejdražší rok 2013 (25,5 % příjmu), ale současný trend směřuje k dalšímu růstu nákladů a rok 2013 možná už brzy předeženeme.

Co počítáme do výdajů na bydlení

Než se pustíme do podrobnější analýzy výdajů na bydlení, podívejme se nejprve, jak s tímto pojmem budeme zacházet. 

Ministerstvo pro místní rozvoj, odkud data čerpáme, zahrnuje do výdajů na bydlení následující: nájem, elektřinu, plyn, topení, vodu, služby související s bydlením, paliva a běžnou údržbu. 

Výdaje na bydlení tu neobsahují splátky úvěrů a příspěvky na bydlení. Proč? Pravděpodobně z toho důvodu, že ani jedna z položek není pevnou součástí výdajů na bydlení po celou dobu, kdy si bydlení platíme. Stejný přístup k výdajům na bydlení má i Eurostat a ČSÚ.

Vývoj nákladů na bydlení v ČR v čase: od roku 2005

Jaký podíl příjmu běžně vynakládají domácnosti na bydlení? Je to v průměru 24 – 25 % z celkového příjmu domácností za roky 2005 – 2023 (údaje za bydlení 2024 budou k dispozici až později). Jde o průměrné číslo, které se liší napříč jednotlivými roky, domácnostmi i regiony. Ale zhruba vystihuje celkovou situaci v ČR posledních let.

Podívejme se ještě, jak se náklady na bydlení (v poměru k příjmům domácností) vyvíjely v čase, opět v průměru za celou ČR. 

Naprosto nejméně jsme v ČR platili za bydlení v roce 2021, a to zhruba 20,55 % ze svých příjmů. Naopak nejvyšší podíl výdajů na bydlení zaznamenáváme v roce 2013, konkrétně ve výši 25,48 % z příjmů domácností.

V roce 2005 začínaly průměrné celorepublikové výdaje na bydlení na 23,54 %, do roku 2010 se držely na zhruba stejné úrovni. Následující 3 roky prudce rostly, až do roku 2013. Od roku 2014 sledujeme příjemný pokles, až k roku 2021. Tam se ale situace obrací a přichází ještě prudší růst než v roce 2011. Změna mezi lety 2022 a 2023 je od roku 2005 tím největším výkyvem výdajů na bydlení, a bohužel výkyvem směrem vzhůru. Že je za ním především cena energií, jistě tušíme všichni.

Mohlo by vás zajímat: Kde najdete nejlevnější bydlení?

Jaké jsou možnosti podpory bydlení od státu?

Stát je si vědom této prudké změny, která existenčně ohrožuje nejednu domácnost. Již několik let je v ČR zavedena státní podpora v oblasti bydlení.

„Stát nabízí několik základních forem podpory bydlení. Patří k nim zejména příspěvky na bydlení, doplatek na bydlení (pomoc v hmotné nouzi), snížení základu daně z příjmů o zaplacené úroky z úvěru na bydlení, dotace na úspornější bydlení, zvýhodněný úvěr na rekonstrukci „domu po babičce“, příspěvek ke stavebnímu spoření, podpora výstavby nájemních domů a obecních bytů. Stále to ale v podmínkách České republiky (a ve srovnání se zahraničím) není dostatečná podpora bydlení, což ve výsledku vede ke zbytečně vysokým nákladům na bydlení,“ vyjmenovává Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Spočítejte si: Máte nárok na příspěvek na bydlení? A pokud ano, kolik to bude?

Očima odborníků – jak se liší výdaje na bydlení podle druhu nemovitosti

Jak se liší zatížení výdaji na bydlení u bytů oproti rodinným domům? Na to jsme se zeptali ve Woodsystem, kde se specializují na energeticky úsporné stavby. Odpověď v určitých situacích staví byt a rodinný dům na jednu úroveň, někde dokonce dům do pozice levnější varianty bydlení. Do značné míry totiž záleží na konstrukci bydlení, samozřejmě i na jeho velikosti, stáří a celkovém stavu.

David Šiller, obchodní ředitel společnosti Woodsystem: „Bohužel nemám informace o nákladech bydlení v bytech, protože to není věc, na kterou bychom se zaměřovali, nicméně průměrná spotřeba u 5kk domů od WOOD SYSTEM se aktuálně pohybuje okolo 5 - 7 MW ročně, což vychází asi na 25 - 35 tis Kč ročně při topení elektřinou. Troufnu si tedy tvrdit, že náklady našeho průměrného rodinného domu budou ve finále nižší než náklady srovnatelně velikého bytu.“

Koho zatěžují výdaje na bydlení nejvíc? Tři úhly pohledu

Podívejme se na výdaje na bydlení v různých skupinách obyvatel. Nejprve podle socioekonomického statusu domácnosti, pak podle výše příjmů domácnosti a nakonec podle krajů. Vždy budeme výdaje na bydlení uvádět jako podíl na celkových příjmech domácností.

A. Výdaje na bydlení podle socioekonomických skupin 

Jaké máme v datech sociokonomické skupiny? Jsou to: důchodci, samoživitelé, mladí lidé, rodiny s alespoň jedním dítětem, nájemníci a vlastníci bydlení. A jak jsou na tom s výdaji na bydlení?

Nejvíce jsou těmito výdaji zatíženi lidé v nájmech, v extrémních případech i více než 40 % příjmu. V roce 2023 vydali lidé na nájemní bydlení v průměru 36,8 % svých příjmů. Na druhém místě, co se zatíženosti týká, jsou samoživitelé, na třetím důchodci. Výše nájmu bývá velmi často i zdrojem stresu - více v našem článku.

Zajímá vás, kde je nájemné bydlení nejdostupnější? Podívejte se na náš článek Nejlevnější nájmy v ČR: Kde najdete nejdostupnější bydlení?

O něco nižší výdaje na bydlení (v poměru k příjmům) mají mladí lidé, ale stále jsou nad celospolečenským průměrem (24 %). Naopak pod celospolečenským průměrem se pohybují výdaje na bydlení (v poměru k příjmům) u domácností s alespoň jedním dítětem (často žijí ve vlastním). A pak je tu již jen skupina vlastníků bydlení (tady se výdaje nedostávají nad 20 % celkových příjmů domácností). 

Je výhodnější bydlet ve vlastním, nebo v nájmu v současné době?

Udělejme malou odbočku: Co myslíte, že je v současnosti výhodnější: být vlastníkem svého bydlení (i když s hypotékou), nebo bydlet v nájmu? Detailně jsme se touto otázkou zabývali v článku: Hypotéka, nebo nájem?.

Víte, jaké poplatky se pojí s koupí nemovitosti?

B. Výdaje na bydlení podle příjmů domácností

Tady byly výdaje na bydlení zkoumány v pěti skupinách domácností, v rozdělení podle příjmů, vždy po 20 procentech celého spektra příjmů.

Vězte, že lidé s nejvyššími příjmy (20 % domácností s nejvyšším čistým měsíčním příjmem) vydávají na bydlení jen zhruba 12 % svého měsíčního příjmu. Nejhorší je samozřejmě situace u domácností s nejnižšími příjmy (opět 20 % domácností s nejnižším příjmem), kde jsou výdaje na bydlení téměř na 40 % z příjmu (podíl výdajů je tu více než trojnásobný). 

Ostatní tři skupiny se pohybují někde mezi, ale s obrovským odskokem od domácností s nejnižšími příjmy. Zatímco kvintil domácností s nejnižšími příjmy dává na bydlení cirka 40 % příjmu, druhý nejnižší kvintil pak už „jen“ 27 % příjmu).

Online hypoteční kalkulačka

C. Výdaje na bydlení podle regionů (krajů)

Ještě zbývá podívat se na výdaje na bydlení v rozdělení podle krajů. Kde je v Česku bydlení nejdražší a kde nejlevnější? A jak se jeho ceny vyvíjely v jednotlivých regionech v čase? Praha bydlení mívá vždycky nejdražší, asi si teď říkáte. Ale možná netušíte, že i jiné regiony jsou podobně drahé.

1. Praha

„Nejvyšší podíl výdajů na bydlení, když je vztáhneme k příjmům domácností, zaznamenaly statistiky v roce 2012 u bydlení v Praze, konkrétně na úrovni 29,31 % z celkového příjmu domácností. Od té doby se poměr snižoval (lidem zůstávalo z příjmu více na ostatní výdaje), ale rok 2022 přinesl prudký obrat. Z původních 23,85 % v roce 2021 se Pražané v roce 2023 dostali na 26,88 %, což od rekordních cen bydlení není není už nijak daleko“ říká Petr Jermář, specialista na finance portálu Banky.cz.

2. Ústecký kraj

S Prahou si ale nijak nezadá Ústecký kraj. Přestože ceny bytů jsou tu jedny z nejbižších v republice, na bydlení tu domácnosti mají druhé nejvyšší výdaje v celé ČR: konkrétně 25,6 % v roce 2023. Nejnákladněji se v Ústeckém kraji žilo v roce 2015, kde se výdaje na bydlení vyšplhaly podle dat zveřejněných MMR až na 29,02 % příjmu domácností. 

3. Moravskoslezský kraj

Znalce poměru v českém pohraničí nepřekvapí, že na třetím místě je v nákladech na bydlení kraj Moravskoslezský. Byť i tento patří ke krajům levným, co se cen bytů a domů týká. V roce 2023 tu domácnosti vydávaly na bydlení 25,33 % ze svých příjmů. Nejhůř tu bylo v letech 2014 a 2015, kdy na bydlení šlo 28,35 a 28,40 % z příjmu domácnosti. 

4. Liberecký kraj

Čtvrtou příčku nyní drží kraj Liberecký, s podílem výdajů na bydlení ve výši 25,1 % z příjmu domácností. Nejdražším byl pro liberecké a okolní domácnosti rok 2013, kdy na bydlení vdávaly 27,82 % ze svého příjmu.

5. Karlovarský kraj

Ani v kraji Karlovarském se nežije zrovna nejlevněji. Z celkového příjmu tu domácnosti v roce 2023 na bydlení vydaly 24,2 % ze svého příjmu. V roce 2013 to bylo dokonce 27,65 % z příjmu. Tento rok byl v Karlovarském kraji tím nejdražším.

6. Olomoucký kraj

Kraj Olomoucký se nyní pohybuje na středové úrovni nákladovosti bydlení v rámci celé ČR. Je na šesté příčce, a to s výdaji na úrovni 23,7 % z příjmu domácností. Nejdráž tu bylo v roce 2006, kdy domácnosti vydávaly na bydlení 25,2 % ze svých příjmů. Nejdražšímu roku se kraj začíná znova přibližovat. Jen mezi lety 2021 a 2023 tu náklady na bydlení stouply o 3,2 procentního bodu (z 20,49 % na 23,74 %).

7. Královéhradecký kraj

Zhruba veprostřed se s náklady na bydlení drží i kraj Královéhradecký. Konkrétně s 22,8% podílem výdajů na bydlení na příjmech domácností. Za celou dobu (2005 – 2023) je pod celorepublikovým průměrem. Nejdražším tu byl rok 2012 s 24,55 % výdajů na bydlení na celkových příjmech domácností.

8. Jihomoravský kraj

V těsném závěsu za krajem okolo Hradce Králového je kraj Jihomoravský, s 22,3 % výdajů na bydlení v poměru k celkovým příjmům domácností. V roce 2005 začínal tento kraj nad republikovým průměrem, od roku 2011 je ale pod ním, nebo roven průměru. Nejdražším byl rok 2008 s 25,78 % coby podílu výdajů na příjmech. Nejlevněji se v Jihomoravském kraji žilo ještě v roce 2022: výdaje na bydlení dosahovaly k 19,8 % z příjmu domácností.

9. Zlínský kraj

Okolo středu se s výdaji na bydlení pohybují i v kraji Zlínském. V roce 2023 vydali ze svých příjmů na bydlení cirka 21,9 %. Po celou sledovanou dobu (2005 – 2023) zde byly výdaje na bydlení pod celostátním průměrem. Křivka výdajů na bydlení též dokonale kopíruje vývoj průměru za celou ČR. Takže: chcete-li vidět, jak se budou vyvíjet výdaje na bydlení, sledujte Zlínský kraj. Pravděpodobně tu nevládnou žádné extrémy, které by tahaly trh mimo hlavní trendy. Ještě přidejme nejdražší rok: tím byl 2015 s 24,59 % výdajů na bydlení z celkových příjmů domácností. 

10. Pardubický kraj

Podobné výdaje na bydlení nesou i domácnosti v Pardubickém kraji: v roce 2023 to bylo 21,8 % z celkového příjmu. Pardubický kraj patří k levným oblastem, o dost levnějším než Zlínsko. Cena bydlení tu stoupá až od roku 2021, pravděpodobně kvůli posilující se síti dálnic, a tak i stěhující se bohatší městskou vrstvou „na venkov“. Zatím nejdražším tu byl rok 2013, s 23,45 % výdajů na bydlení z celkových příjmů.

Mohlo by vás zajímat: Vlastní bydlení je pojistka na stáří, aneb bydlení si vyřešte ještě před důchodem

11. Plzeňský kraj

V Plzni a okolí vyžaduje bydlení zhruba 21,4 % z celkového příjmu domácností. Kraj je s náklady na bydlení neustále pod průměrem ČR. Přiblížil se průměru jen v roce 2012, a to zde bylo bydlení nejdražší: 24,67 % z celkového příjmu. Rok 2021 si naopak vyžadoval jen 18,83 % z příjmů jakožto výdaj na bydlení.

12. Kraj Vysočina

Na Vysočině se dá bydlet za zhruba 20,9 % z celkového příjmu domácnosti. Ani zde se náklady na bydlení nikdy nedostaly nad republikový průměr. Nejblíže mu byly v roce 2022, po značném cenovém skoku z let 2021 a 2022. Ale neznamenalo to nejvyšší náklady na bydlení. Ty si připsal rok 2014, s 22,54 % z celkových příjmů domácností.

13. Středočeský kraj

Jedním z nejlevnějších krajů, co se bydlení (v poměru k příjmům) týká, je kraj Středočeský. Byť jde vlastně o okolí (nejdražší) Prahy, je Středočeský kraj místem, kde se žije po této stránce skoro nejlépe. Na bydlení tu domácnosti vydávají zhruba 20,5 % ze svých příjmů. Nejnákladnějším byl rok 2012, kdy domácnosti dávaly do bydlení 22,27 % ze svého příjmu. I zde křivka nákladů dokonale kopíruje celorepublikový průměr, takže i zde se setkáváme jen s málo extrémy, které by trh vykláněly nějakým směrem.

14. Jihočeský kraj

Naprosto nejlevněji se dá žít v kraji Jihočeském. Jen s 20,3 % výdaji na bydlení (v poměru k příjmům domácností). Ale nebylo tomu tak vždy. Náklady na bydlení tu sice nikdy nedosáhly průměru, ale v roce 2014 se mu povážlivě přiblížily. Tehdy se tu výdaje na bydlení vyhouply na 24,7 % v poměru k příjmům. Tehdy tu proběhl asi pětiletý výkyv cen směrem vzhůru.14. Jihočeský kraj