Výpočet čisté mzdy: kam mizí vaše peníze a proč

Hrubá a čistá mzda jsou značně odlišné. Hrubá mzda tvoří základ pro výpočet odvodů a realizaci srážek. Výsledkem procesu pak je mzda čistá. U dvou lidí se stejnou hrubou mzdou může mzda čistá vypadat dost odlišně. Proč? Co ovlivňuje, kolik peněz skutečně dostanete na účet, a kam vlastně mizí ten zbytek ve výši tisíců korun?
Co si z článku odnést
- Čistá mzda je skutečná částka, kterou zaměstnanec obdrží po odečtení všech zákonných srážek, daňových slev, odpočtů a zvýhodnění.
- Zaměstnanec odvádí celkem 11,6 % ze své hrubé mzdy na pojištění a 15 % na daň z příjmu. Daň se dá snížit slevami a bonusy, z hrubé mzdy lze nechat odečítat ještě i další srážky.
- Čistou mzdu lze zvýšit i prostřednictvím daňových odpočtů, na penzijní spoření nebo DIP. Zaměstnanci se stejnou mzdou mohou mít odlišnou čistou mzdu kvůli rozdílům v uplatňovaných srážkách a slevách, odpočtech.
- U práce na DPP a DPČ je stanovená hranice, do níž se odvádí jen 15% srážková daň. U zkráceného úvazku se vždycky musí uhradit plné zdravotní pojištění z minimální mzdy. To znevýhodňuje drobné částečné úvazky.
- Od roku 2022 byla solidární daň nahrazena progresivní daní z příjmů s vyšší sazbou 23 % pro měsíční příjmy nad 139 671 Kč měsíčně (pro rok 2025).
Ujasněme si pojmy: hrubá mzda, čistá mzda a superhrubá mzda
Nejprve se zorientujme v základních pojmech.
Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz, vysvětluje: „Čistá mzda je peněžní částka, kterou zaměstnanec skutečně obdrží na svůj bankovní účet (nebo v hotovosti), po odečtení všech zákonných srážek z hrubé mzdy. U čisté mzdy jde tedy o reálný příjem, se kterým může člověk disponovat."
Pak je tu ještě historický pojem superhrubá mzda. Jednalo se o hrubou mzdu navýšenou o pojistné placené zaměstnavatelem. Ze superhrubé mzdy se dříve počítala daň z příjmu. Zrušena byla v roce 2021. Do historie rušení superhrubé mzdy se můžete začíst tady.
Proč mohou mít zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou odlišnou čistou mzdu?
I když dva lidé pobírají stejnou hrubou mzdu, na účet jim může přijít různá částka. Proč? Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou v roce 2025 tkví nejen ve zdanění mzdy, ale i v dalších povinných a dobrovolných odpočtech.
Petr Jermář vyjmenovává ty hlavní: „Z hrubé mzdy se odečítá záloha na daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Výsledná částka se pak ještě upravuje o daňové slevy a zvýhodnění, na něž má zaměstnanec nárok (například sleva na děti)."
A dodává: „Vedle těchto zákonných srážek se z hrubé mzdy mohou odečítat i další dobrovolné či nařízené položky, jako jsou splátky zaměstnanecké půjčky, exekuce, náhrada škody způsobená zaměstnavateli, příspěvky na penzijní připojištění/spoření atp. Proto se lidem se stejnou hrubou mzdou mohou na výplatní pásce objevovat dost odlišné částky."
Jak se počítá sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy?
Sociální pojištění a zdravotní pojištění odvádí je jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Proto jsou tu nastaveny dva výpočty.
1. Odvody zaměstnance v roce 2025:
- sociální pojištění: 7,1 % z hrubé mzdy
- zdravotní pojištění: 4,5 % z hrubé mzdy.
Celkem tedy zaměstnanec odvádí na pojištění 11,6 % ze své hrubé mzdy. Na řadu pak přijde ještě daň z příjmu. U sociálního pojištění se uplatňuje maximální vyměřovací základ. Pro rok 2025 činí tento strop 2 234 736 Kč ročně. To znamená, že z částky přesahující tento limit už se sociální pojištění neodvádí. U zdravotního pojištění žádný strop není.
2. Odvody zaměstnavatele v roce 2025:
- sociální pojištění: 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance
- Zdravotní pojištění: 9 % z hrubé mzdy zaměstnance
Celkem tedy zaměstnavatel odvádí 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Odvody jdou však z peněz zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance.
Jaké slevy na dani lze uplatnit a které ovlivňují čistou mzdu nejčastěji?
Slevy na dani přímo snižují výslednou daň, kterou musíte zaplatit, a tím zvyšují vaši čistou mzdu. Jak vyčíslit slevu na poplatníka a na děti? V roce 2025 následovně:
Nejčastěji využívané slevy na dani:
- základní sleva na poplatníka: 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně) - může uplatnit každý poplatník
- sleva na první dítě: 15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně)
- sleva na druhé dítě: 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně)
- sleva na třetí a každé další dítě: 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně).
Ještě se podívejme na další slevy. Jak se řeší daňová sleva pro invalidní důchodce nebo na manžela/manželku? Nárok na ně nahlásíte zaměstnavateli, nebo je uvedete v daňovém přiznání (když si jej podáváte sami). Slevy jsou pro rok 2025 v této výši:
- sleva na manžela/ku pečující o dítě do 3 let (s příjmem nižším 68 000 Kč ročně): 24 840 Kč ročně (2 070 Kč měsíčně). Jde-li o manžela/ku se zdravotním postižením s průkazem ZTP/P, sleva se zdvojnásobuje
- sleva na invaliditu 1. a 2. stupně: 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně)
- sleva na invaliditu 3. stupně: 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně)
- sleva pro držitele průkazu ZTP/P: 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně)
Když je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočítaná daň, vzniká daňový bonus. Ten se připočítává k čisté mzdě. Minimální požadovaná hranice příjmů pro jeho výplatu je polovina minimální mzdy (10 400 Kč měsíčně v roce 2025).
Výpočet čisté mzdy při více pracovních poměrech
Pracujete pro více zaměstnavatelů současně? Zdanění probíhá podle toho, kde máte podepsané prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový formulář):
- hlavní pracovní poměr (s podepsaným prohlášením): u tohoto zaměstnavatele můžete uplatnit slevy na dani (na poplatníka, na děti atd.). Z hrubé mzdy se vám strhne záloha na daň, od které se odečtou slevy na dani.
- vedlejší pracovní poměr (bez podepsaného prohlášení): příjem do 10 000 Kč měsíčně se zdaní srážkovou daní 15 % (konečná daň, neuvádí se v daňovém přiznání). Příjem nad 10 000 Kč měsíčně se zdaní zálohovou daní 15 %, uvádí se do daňového přiznání, ale na tuto část příjmu nelze už uplatnit slevy.
Tady se také ukazuje, kdy platíte zálohovou a kdy srážkovou daň z příjmu. A kdy se vyplatí podepsat „růžové prohlášení“: u toho zaměstnavatele, u kterého chcete uplatnit slevy a bonusy na daních.
Postup výpočtu čisté mzdy pro dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr závisí odvody hlavně na výši příjmu. Obě formy dohod mají stanovené hranice pro uplatnění jen srážkové daně (15 %) a pro zahájení srážek na zdravotní a sociální pojištění. Postup výpočtu čisté mzdy pro dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce se zakládá právě na těchto hranicích:
Jen srážkovou daň ve výši 15 % z příjmu budete odvádět u dohod o pracovní činnosti (DPČ) do 4 500 Kč měsíčně a u dohodo o provedení práce (DPP) do 11 500 Kč měsíčně. Nad tyto hranice už se zahajují odvody na zdravotní a sociální pojištění. Slevy na dani tu ovšem už uplatnit nelze.
Kdo musí platit solidární daň a kdy se odvádí?
Solidární daň jako taková v České republice již neexistuje. Jak vysvětluje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz: „Solidární daň v České republice neplatí od roku 2022, kdy byla zrušena jako součást daňové reformy. Nahradila ji progresivní daň z příjmů s vyšší sazbou 23 % pro příjmy nad 36násobek průměrné měsíční mzdy, což v roce 2025 odpovídá částce 1 676 052 Kč za rok, resp. 139 671 Kč za měsíc"
Pojem „solidární daň“ se přesto používá i nadále: právě pro progresivní zdanění. Často se lidé v poradně ptají, kdy se platí solidární daň u vyšší mzdy.
Odpověď opět nabízí Miroslav Majer: „Progresivní zdanění se týká jak OSVČ, jejichž daňový základ (příjmy minus výdaje) přesáhne stanovený limit, tak zaměstnanců s hrubou roční mzdou nad daný limit. Do daňového základu se započítávají i pasivní příjmy z pronájmů, prodeje nemovitostí nebo kapitálového majetku. I zde zůstává sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč a případná další zvýhodnění ze zákona, například sleva na děti."
Lze snížit odvody díky penzijnímu připojištění?
Rozhodně to lze. U důchodových investic, což je penzijní připojištění (PP), doplňkové penzijní spoření (DPS), dlouhodobý investiční produkt (DIP) nebo investiční životní pojištění (IŽP), si lze každoročně odečíst dohromady až 48 000 Kč z daňového základu.
Na další odpočty dosáhne zaměstnavatel, pakliže vám na důchodové rezervy sám přispívá.
Práce na zkrácený úvazek: kolik se strhává na pojištění?
Výpočet daně z příjmu, zdravotního a sociálního pojištění je u práce na zkrácený úvazek v podstatě stejný jako u práce na úvazek plný. Jen s jediným markantním rozdílem: zdravotní pojištění se tu může dopočítávat do minima, odpovídajícího odvodům z minimální mzdy.
Zdravotní pojišťovna musí v každém případě obdržet 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy), z toho zaměstnavatel hradí 9 % z vyplacené hrubé mzdy zkráceného úvazku, a zbytek jde k tíži zaměstnance. Podrobněji jsme rozebrali tady.
Co dělat, když zaměstnavatel špatně spočítá mzdu?
Máte podezření na chybný výpočet čisté mzdy? Ozvěte se! Nejprve ale zkontrolujte výplatní pásku s podrobným rozpisem. Na něm bude uvedena hrubá mzda, všechny odvody a výsledná čistá mzda. V online kalkulačce si ověřte správnost výpočtu. Zadejte svou hrubou mzdu a všechny parametry (slevy na dani, děti atd.) a porovnejte výsledek s vaší výplatní páskou.
Pak teprve se obraťte na mzdové oddělení s žádostí o kontrolu výpočtu. A pamatujte: většinou jde o nedorozumění nebo chybně zadané údaje v systému, nikoliv o schválnost.
Jestliže na mzdovém trvají na původním výpočtu, kontaktujte odborníka. Je na vás, zda si vyberete daňového poradce, účetního nebo Inspektorát práce. Tím se problém už většinou vyřeší. Když se ukáže, že jste se zmýlili, požádejte o jasné vysvětlení, v čem jste při výpočtu udělali chybu.