Výpočet denního vyměřovacího základu 2025 krok za krokem

Co si z článku odnést

• Denní vyměřovací základ je hlavní parametr pro výpočet všech dávek nemocenského pojištění. Zaměstnancům se počítá ze skutečných příjmů, u OSVČ závisí na dobrovolně odváděném pojistném.
• Při výpočtu se sečtou hrubé uznatelné příjmy za rozhodné období (obvykle 12 měsíců) a vydělí počtem dní, za které jste tento příjem získali.  
• Vypočtený základ se dále redukuje podle redukčních hranic, a nakonec zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Co je denní vyměřovací základ a k čemu slouží?

„Denní vyměřovací základ (DVZ) je průměrný denní příjem pojištěnce vypočítaný z rozhodného období. Jedná se o klíčový parametr pro výpočet dávek nemocenského pojištění v České republice. Hlavním účelem denního vyměřovacího základu je stanovit základ pro výpočet výše dávek, především nemocenské, mateřské, ošetřovného,“ vysvětluje Miroslav Čejka, specialista pojištění hyponamíru.cz.

K samotnému výpočtu Čejka dodává: „DVZ se vypočítává jako součet hrubých příjmů za rozhodné období, dělený počtem kalendářních dnů v tomto období. Některé dny se z výpočtu vylučují. Vypočtený denní vyměřovací základ se před použitím ještě redukuje podle zákonem stanovených redukčních hranic (vyšší příjmy se započítávají jen částečně). Výsledná dávka se pak určí jako počet dní nároku na dávku v měsíci krát procento redukovaného DVZ. Redukce přitom funguje coby nástroj zachování základní míry solidarity."

DVZ tedy přímo ovlivňuje, jak vysokou dávku nakonec dostanete. Čím vyšší DVZ, tím vyšší dávku vám stát vypočítá a vyplatí. Aktuální informace a pravidla najdete v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Přečtěte si, jak funguje nemocenská.

Jaké příjmy se zahrnují do výpočtu denního vyměřovacího základu

Do výpočtu denního vyměřovacího základu se zahrnují všechny příjmy, které podléhají odvodům na sociální pojištění v rozhodném období. Jde zejména o:

• hrubou mzdu nebo plat včetně náhrad
• odměny z dohod o pracovní činnosti (když překročí limit 4 500 Kč) a  dohod o provedení práce (když překročí limit 11 500 Kč měsíčně)
• příjmy z funkčních požitků
• prémie, bonusy, odměny
• náhrady mzdy při překážkách v práci.

Nezahrnuje se naopak odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, věrnostní přídavky horníků, ale ani dávky nemocenského pojištění.

Co je rozhodné období pro výpočet DVZ

Rozhodné období nemocenské, ale i dalších dávek nemocenského pojištění, je časový úsek, ze kterého se zjišťují příjmy pro stanovení denního vyměřovacího základu. Standardně jde o 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla „sociální událost“ (například pracovní neschopnost, nástup na mateřskou dovolenou).

Výjimkou jsou tu jen krátká trvání aktuálního pracovního poměru. Proto: když pojištěnec nastoupil do zaměstnání v průběhu předchozích 12 měsíců, je rozhodným obdobím doba od nástupu do zaměstnání. A pokud by se stalo, že rozhodné období netrvá ani 30 kalendářních dnů, zjistí se příjem z aktuálního měsíce, nebo se použije tzv. pravděpodobný denní vyměřovací základ.

TIP: Výši peněžité pomoci v mateřství nemusíte počítat sami. Využijte kalkulačku mateřské.

Co jsou to vyloučené doby a jak ovlivňují výpočet

Vyloučené doby jsou kalendářní dny, které se při výpočtu denního vyměřovacího základu vynechávají. Vyloučené doby výpočet zpřesňují tím, že nezahrnují období se sníženým příjmem. Díky tomu sociální dávka odvozuje pouze od výše skutečných příjmů.

Mezi vyloučené doby patří dny, kdy jste pobírali nemocenské dávky: dočasná pracovní neschopnost, karanténa, ošetřování člena rodiny, mateřská dovolená. Dále jsou vyloučenými dobami rodičovská dovolená, pobírání invalidního důchodu třetího stupně nebo doba vazby (nevedla-li k odsouzení).

Aktuální redukční hranice 2025

Denní vyměřovací základ je jen prvním krokem výpočtu (postup najdete níže). Ale abyste mohli dokončit celý výpočet, ještě se musíte seznámit s redukčními hranicemi. DVZ se totiž nenechává celý tak, jak vám vyšel podle příjmu za 12 měsíců, resp. rozhodné období. Výrazně se (všem) redukuje.

Redukční hranice určují, jak se započítávají různě vysoké příjmy do DVZ. V roce 2025 platí následující postup a hodnoty redukování:

1. redukční hranice: 1 552 Kč – částka do první hranice se započítává z 90 % (1 396,80 Kč)

2. redukční hranice: 2 328 Kč – částka mezi první a druhou hranicí se započítává z 60 % (465,60 Kč)

3. redukční hranice: 4 656 Kč – částka mezi druhou a třetí hranicí se započítává z 30 % (698,40 Kč)

4. redukce – částka nad třetí redukční hranicí se nezapočítává vůbec (0 Kč).

Výpočet denního vyměřovacího základu krok za krokem

1. 1. krok: stanovení rozhodného období.

   Zpravidla jde o 12 kalendářních měsíců. Měsíc, kdy došlo k tzv. sociální události (nemoc, odchod na mateřskou) už do rozhodného období nepatří.

2. 2. krok: sečtení všech hrubých příjmů za rozhodné období.

   Počítají se jen ty příjmy, které podléhaly odvodům na sociální pojištění. Výčet příjmů, které se sem nezahrnují, najdete výše v textu.

3. 3. krok: sečtení kalendářních dnů rozhodného období.

   Zahrňte jen dny s příjmem, z něhož se odvádělo nemocenské pojištění, vynechte vyloučené doby.

4. 4. krok: výpočet neredukovaného DVZ

   Jen vydělte součet vyměřovacích základů (2. krok) počtem započitatelných kalendářních dnů (3. krok).

5. 5. krok: redukce DVZ

   Svůj DVZ snižte podle výše vyjmenovaných redukčních hranic. Výslednou částku zaokrouhlete na celé koruny nahoru. Konkrétní postup ukážeme níže.

Online srovnání běžných účtů

Příklady výpočtu redukovaného DVZ

Ukažme si dva příklady, každý s jinak vysokým příjmem ve stejně dlouhém rozhodném období.

1. příklad s nižším příjmem

Pan Novák onemocněl 10. 5. 2025. Jeho hrubý příjem za rozhodné období (květen 2024–duben 2025) činil podle výplatních pásek celkem 450 000 Kč. V tomto období byl 14 dní v pracovní neschopnosti (příjem z pracovní neschopnosti se do součtu příjmu nezapočítal).

Rozhodné období spočteme jako 365 dní (rok) mínus 14 dní (pracovní neschopnost). Výsledkem je 351 dní rozhodného období.

Neredukovaný DVZ pana Nováka se spočítá takto: 450 000 ÷ 351 = 1 282,05 Kč.

Redukce bude jednoduchá, protože příjem pana Nováka se nachází jen v první redukční hranici. Započítáme tedy 90 % z DVZ, tímto výpočtem: 1 282,05 × 90 % = 1 153,85 Kč.

A ještě zaokrouhlíme na koruny nahoru: redukovaný DVZ pana Nováka je 1 154 Kč.

2. příklad s vyšším příjmem

Paní Svobodová onemocněla 5. 5. 2025. Její hrubý příjem za rozhodné období (květen 2024–duben 2025) činil podle výplatních pásek celkem 2 100 000 Kč. V tomto období byla 14 dní v pracovní neschopnosti (příjem z pracovní neschopnosti se do součtu příjmu nezapočítal).

Rozhodné období spočteme jako 365 dní (rok) mínus 14 dní (pracovní neschopnost). Výsledkem je 351 dní rozhodného období.

Neredukovaný DVZ paní Svobodové se spočítá takto: 2 100 000 ÷ 351 = 5 982,91 Kč. V tomto případě musíme uplatnit všechny čtyři redukce:

• do první redukční hranice (1 552 Kč): 1 552 × 90 % = 1 396,80 Kč
• mezi první a druhou redukční hranicí (2 328 - 1 552 = 776 Kč): 776 × 60 % = 465,60 Kč
• mezi druhou a třetí redukční hranicí (4 656 - 2 328 = 2 328 Kč): 2 328 × 30 % = 698,40 Kč
• nad třetí redukční hranicí 0 Kč (nezapočítává se).

Redukovaný DVZ je součtem všech redukcí: 1 396,80 + 465,60 + 698,40 + 0 = 2 560,80 Kč.

Po zaokrouhlení nahoru je redukovaný DVZ paní Svobodové 2 561 Kč.

Kde se při výpočtu často chybuje

S DVZ se ne vždy zachází správně. Při výpočtu si dávejte pozor především na správné určení délky rozhodného období (vždycky odečtěte všechny vyloučené doby a do výpočtu zahrňte i víkendy – berou se kalendářní dny, nikoliv jen pracovní) a na zahrnutí jen těch příjmů, z nichž se odvádí nemocenské pojištění.

Pozorní buďte u redukování DVZ – pozor na hranice a procenta, o kolik se DVZ v daném příjmovém intervalu snižuje. Výslednou dávku vždycky zaokrouhlete nahoru.

Tip: Víte, jak se počítají odvody na zdravotní pojištění u zkráceného úvazku?

Je výpočet stejný i pro OSVČ?

„Denní vyměřovací základ zaměstnance se vypočítává ze skutečně dosažených a zúčtovaných hrubých příjmů, které podléhaly odvodům na sociální pojištění v rozhodném období. Zaměstnanec je povinně účasten nemocenského pojištění a výpočet je automatický na základě evidovaných příjmů.

OSVČ má nárok na dávky nemocenského pojištění jen tehdy, když dobrovolně hradí odvody nemocenského pojištění (povinné má jen pojištění sociální). OSVČ si sama určuje výši odváděného nemocenského (při respektování zákonných minim),“ vysvětluje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz

Rozdílů je podle Petra Jermáře hned několik:

• „povinnost nemocenského pojištění (a automatický nárok na dávku) má jen zaměstnanec
• zaměstnanci se dávky vypočítávají ze skutečných příjmů, kdežto OSVČ z částky, ze které si platila pojistné (OSVČ má možnost ovlivnit výši svého vyměřovacího základu)
• pro OSVČ platí specifické minimální vyměřovací základy a podmínky trvání (například nemocenskou dostane OSVČ proplacenu nejdříve od 15. dne trvání pracovní neschopnosti a nejdříve po 3 měsících odvádění nemocenského pojištění)".