S výstavbou rodinného domu můžete začít až poté, co získáte povolení od stavebního úřadu. Připravte se na to, že k vyřízení ohlášení stavby nebo stavebního povolení je třeba řada dokumentů a papírování zabere několik měsíců. Přečtěte si našeho praktického průvodce, který vás seznámí s celým procesem povolení stavby.
Pokud máte zajištěné financování na výstavbu rodinného domu (hypotéka na stavbu) a vhodný stavební pozemek, jste zhruba v polovině cesty k vašemu novému bydlení. Než totiž poprvé kopnete do země, musíte získat povolení od stavebního úřadu. Jak ho získat?
Na pozemku nelze postavit cokoliv
Už při výběru pozemku byste měli mít poměrně jasnou představu o budoucí podobě rodinného domu. Na pozemku totiž nemůžete postavit cokoliv. Jako první se podívejte do územního plánu, kde je uvedeno, k jakému účelu je možné daný pozemek využít. Musí se jednat o pozemek určený k výstavbě rodinného domu.
Kde lze nahlédnout do územního plánu:
Úřad obce,
městyse nebo města (pozn. územní plán je zveřejněn na internetových stránkách)
Stavební úřad
Úřad územního
plánování
Krajský úřad
Pokud je možné na pozemku rodinný dům postavit, zjistěte,
zda je na něm aktuálně výstavba reálná. Stavební pozemek musí být napojen na nutnou infrastrukturu, tedy na veřejnou komunikaci a technické sítě. Cesta k pozemku musí být způsobilá k bezproblémovému příjezdu vozidel integrovaného
záchranného systému. Každý rodinný dům musí mít také zajištěné zásobování
vodou, likvidaci odpadních vod a napojení na elektrický proud. Bez technického
vybavení totiž stavební úřad stavbu nepovolí.
V územním plánu je rovněž podrobně popsána prostorová
regulace. Určena je například maximální výška zástavby nebo zastavěnost
pozemku. Postavit můžete třeba pouze dvě plnohodnotná podlaží a zastavět
maximálně 40 % z celkové plochy pozemku. Váš stavební záměr musí být v souladu
s územním plánem.
Řadu podrobných informací o pozemku eviduje také katastr
nemovitostí. Pokud hledáte pozemek pro stavbu domu, nezapomeňte do něj
nahlédnout!
Financování výstavby
„Pokud se rozhodnete financovat nákuppozemku hypotékou,
vyplatí se o něm dopředu zjistit maximum informací. Banka vám totiž poskytne
hypotékupouze na pořízení stavebního pozemku, který je podle aktuálního
územního plánu určen k výstavbě nemovitosti. Nahlédněte rovněž do povodňové
mapy. Čím vyšší bude riziko zaplavení v daném místě, tím dražší bude pojištění
domu,“ doplňuje k tématu Miroslav Majer, CEO fintech startupu
hyponamíru.cz.
Co je regulační plán
Dokumentace, která velmi podrobně rozpracovává územní plán.
Je v ní například uvedeno, jaké jsou možnosti nové výstavby a podmínky využití
stávajících nemovitostí. Regulační plán má za úkol chránit charakter území.
Jedná se o podrobnější rozvojový a koncepční dokument města, který upravuje
rozvoj v rámci konkrétního území.
Stavební povolení, nebo ohlášení stavby?
Před zahájením výstavby nemovitosti je nutné získat povolení
od stavebního úřadu. Při stavbě rodinného domu se proto obraťte na místně
příslušný obecný stavební úřad obce s rozšířenou působností, městyse nebo
města. K vyhledání stavebního úřadu můžete využít například mapový portál
Ústavu územního rozvoje.
Stavební zákon jasně vymezuje, jaké povolení je k výstavbě
domu zapotřebí. Stavět můžete buď na základě ohlášení stavby (tzv. na ohlášku),
nebo na základě stavebního povolení.
Ohlášení stavby je zjednodušená varianta stavebního
povolení. Na ohlášku je možné při splnění všech podmínek daných zákonem
postavit většinu běžných rodinných domů (pozn. i dalších staveb jako jsou
například chaty či chalupy). Naproti tomu stavební povolení je vyžadováno
například u větších staveb nebo rozsáhlejších rekonstrukcí, při kterých dochází
k zásahu do nosných konstrukcí stěn domu.
POZOR! Ohlášení stavby a souhlas sousedů – vyřízení
stavebního povolení se nevyhnete v případě, kdy vám některý ze sousedů
neposkytne souhlas s výstavbou rodinného domu.
Kdy stačí ohlášení stavby?
Zjednodušená verze povolení stavby ve formě ohlášky
stavebnímu úřadu, je možná při splnění následujících podmínek.
Zastavěná
plocha rodinného domu musí být do 150 m2
Rodinný dům
může mít nanejvýš dvě nadzemní podlaží a podkroví
Podzemní
podlaží může být pouze jedno maximálně do hloubky tří metrů
Opěrné zdi
hraničící s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným
prostranstvím mohou být do výšky maximálně jednoho metru
Jaké dokumenty jsou potřeba k ohlášení stavby
K ohlášení stavby můžete využít formulář od Ministerstva pro
místní rozvoj. V úvodu tohoto dokumentu je uvedena adresa příslušného
stavebního úřadu, základní identifikační údaje stavebníka (pozn. fyzická osoba
uvádí jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého bydliště a kontaktní
údaje) a identifikační údaje stavebního záměr (tzn. místo a účel stavby).
Pokud za vás jako stavebníka bude se stavebním úřadem jednat
jiná třetí osoba (pozn. například projekční kancelář, stavební firma), je třeba
ji v ohlášení uvést a přidat plnou moc k zastupování.
V ohlášení stavby jsou dále uvedeny informace o stavebním
záměru, místě stavby, způsobu provedení (např. dodavatelsky, svépomocí),
předpokládané době zahájení a dokončení stavby a orientačních nákladech stavby
(financování výstavby).
Spolu s ohlášením stavby je třeba dodat stavebnímu úřadu i veškeré potřebné dokumenty (pozn. jejich seznam je uveden v příloze ohlášení
stavby). Formulář tedy neodesílejte dříve, než máte tyto dokumenty
připravené!
Příklady požadovaných dokumentů:
Plná moc v případě zastupování stavebníka
Územní
rozhodnutí nebo územní souhlas
Seznam s adresami osob, které mají vlastnická práva nebo věcná břemena k sousedním
stavbám, sousedním pozemkům nebo stavbám na nich
Pokud není
žadatel (stavebník) vlastníkem pozemku nebo stavby, je třeba doložit souhlas
vlastníka
Situační
výkres s vyznačenými souhlasy osob, jejichž vlastnické právo nebo právo nebo
právo odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám, pozemkům nebo stavbám
na nich může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno.
Kompletní
projektová dokumentace
U staveb
prováděných svépomocí je nutné písemné prohlášení stavbyvedoucího, že bude
řídit provádění stavby, nebo prohlášení odborně způsobilé osoby, že bude
vykonávat stavební dozor. Dohled odborníka poskytuje záruku, že budou dodrženy
veškeré bezpečnostní normy ve stavebnictví.
Doklad o kvalifikaci osoby, která provádí stavební dozor
Návrh plánu
kontrolních prohlídek stavby
Stanoviska
dotčených orgánů (např. krajská hygienická stanice, hasičský záchranný sbor,
orgán územního plánování, životního prostředí apod.).
Vybrané důležité dokumenty si nyní probereme podrobněji.
Územní souhlas
Územní souhlas je zjednodušené povolení k umístění stavby
rodinného domu. Vydá ho stavební úřad v případě, pokud se stavba nachází v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění
a stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu. Formulář k podání žádosti o územní souhlas je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.
Projektová dokumentace při ohlášení stavby
Výstavba rodinného domu je vždy provedena na základě
projektové dokumentace. Někdy se tento soubor dokumentů označuje jako stavební
dokumentace. Projektovou dokumentaci mohou zpracovávat pouze autorizované
osoby.
Projekt musí být v souladu se stavebním řádem, odpovídat
aktuálním stavebním normám a vyhláškám. Dodrženy musí být rovněž ekologické
normy ve stavebnictví. Abyste splnili veškeré požadavky, je nutné zadat
zpracování stavební dokumentace zkušené a autorizované projekční kanceláři.
Způsobilost autorizované osoby si můžete ověřit například u České komory
autorizovaných inženýrů a techniků a České komory architektů.
TIP: Veškeré stavební smlouvy si řádně uschovejte.
Kromě projektové dokumentace si evidujte případné dotace na výstavbu, doklady
pro zahájení stavby domu, předávací protokol díla nebo dokumenty potvrzující
energetickou náročnost stavby.
Obsah projektové dokumentace
Projektová dokumentace je velmi obsáhlá. Najdete v ní jak
podrobný popis zamýšleného stavebního záměru, tak celou řadu detailních
výkresů.
Projektová dokumentace je rozdělena do těchto částí:
Průvodní
zpráva
Souhrnná
technická zpráva
Situační
výkresy
Dokumentace
objektů, technických a technologických zařízení
Dokladová část
Závazná stanoviska dotčených orgánů
Přílohou ohlášení stavby jsou závazná stanoviska dotčených
orgánů. Ty posuzují stavbu z hlediska zájmů, které hájí. Může se jednat
například od dopad na životní prostředí. Souhlas se stavebním záměrem tyto
orgány udělí v případě, že zamýšlená stavba jejich zájmům neodporuje. Kompletní
seznam orgánu, které je nutné oslovit, získáte od stavebního úřadu nebo vašeho
projektanta. Záměr musí samozřejmě splňovat veškeré právní aspekty výstavby.
Příklady dotčených orgánů:
Orgány
životního prostředí
Krajská
hygienická stanice
Hasičský
záchranný sbor
Orgán územního
plánování
Orgán státní
památkové péče (pozn. u staveb v památkové zóně nebo rezervaci)
Termíny při ohlášení stavby
S výstavbou domu není možné začít okamžitě po ohlášení
vašeho záměru stavebnímu úřadu. Pokud je podané ohlášení úplné a jsou splněny
veškeré podmínky a požadavky, stavební úřad vydá souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru.
Ohlášení stavby není správním řízením. Stavební úřad by měl
rozhodnout do 30 dnů od podání žádosti ohlášení stavby. Získáte buď písemný
souhlas s provedením ohlášeného záměru, nebo úřad usnesením rozhodne o provedení stavebního řízení.
Vydaný souhlas s provedením stavby je platný dva roky. Během
této doby tedy musíte začít stavět. Pokud se tak nestane, nelze platnost
souhlasu prodloužit.
Výhody a nevýhody ohlášení stavby
Ohlášení stavby je v podstatě zjednodušenou verzí stavebního
povolení. Hlavní výhodou je tedy rychlejší vyřízení souhlasu s provedením
stavby.
Nevýhodou je nutnost získání souhlasu všech dotčených
sousedů. Pokud souhlasy nezískáte, je třeba žádat o stavební povolení a musí
proběhnout klasické stavební řízení. Další nevýhodou je také to, že v rámci
ohlášení stavby nelze žádat například o povolení výjimky.
Situace, kdy je nutné stavební povolení
Pokud nejsou splněny podmínky pro stavbu na ohlášku, je nutné žádat o stavební povolení. V tomto případě se jedná o klasické povolení k provedení stavby rodinného domu.
Na co všechno je potřeba stavební povolení:
Zastavěná
plocha rodinného domu je větší než 150 m2
Rodinný dům má jedno nebo více podzemních podlaží nad 3 metry hloubky
Rodinný dům má více než dvě nadzemní podlaží a podkroví
Opěrné zdi
jsou nad 1 metr výšky
Stavební povolení je potřeba i při stavbě bazénu nebo
skleníku nad 40 m2 zastavěné plochy.
Jak získat stavební povolení
Stejně jako v případě ohlášení stavby vás čeká komunikace s
úřady. Na místně příslušný stavební úřad je třeba podat žádost o stavební
povolení. Tento formulář opět je k dispozici například na stránkách
Ministerstva pro místní rozvoj.
Formulář je téměř totožný s formulářem k ohlášení stavby. K žádosti o stavební povolení je opět nutné připojit veškeré požadované
dokumenty.
Co je potřeba ke stavebnímu povolení – příklady dokumentů:
Plná moc v případě zastupování stavebníka
Územní
rozhodnutí nebo územní souhlas
Seznam s adresami osob, které mají vlastnická práva nebo věcná břemena k sousedním
stavbám, sousedním pozemkům nebo stavbám na nich
Pokud není
žadatel (stavebník) vlastníkem pozemku nebo stavby, je třeba doložit souhlas
vlastníka
Kompletní
projektová dokumentace
U staveb
prováděných svépomocí je nutné písemné prohlášení stavbyvedoucího, že bude
řídit provádění stavby, nebo prohlášení odborně způsobilé osoby, že bude
vykonávat stavební dozor.
Doklad o kvalifikaci osoby, která provádí stavební dozor
Návrh plánu
kontrolních prohlídek stavby
Stanoviska
dotčených orgánů (např. krajská hygienická stanice, hasičský záchranný sbor,
orgán územního plánování, životního prostředí apod.).
Termín pro vydání stavebního povolení
Pokud dodáte stavebnímu úřadu veškeré požadované dokumenty,
rozhodne stavební úřad ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení.
Ve zvlášť složitých případech může stavební úřad rozhodnout nejdéle ve lhůtě do
90 dnů. Platnost stavebního povolení je opět 2 roky od nabytí právní moci
rozhodnutí.
Výhody a nevýhody stavebního povolení
V rámci stavebního řízení lze řešit námitky jednotlivých
účastníků řízení. V praxi jsou například řešeny neshody týkající se budoucího
obtěžování výhledem, kouřem, hlučností či zastínění pozemku. V rámci stavebního
řízení je možné dojít ke kompromisu. Hlavní nevýhodou stavebního řízení je delší doba pro vyřízení stavebního povolení.
Případy, kdy není potřeba ohlášení stavby ani stavební
povolení
V zákonem daných případech není třeba ohlašovat stavební
záměr stavebnímu úřadu nebo jej žádat o stavební povolení. Jedná se především o drobné stavby u domu a na zahradě. Patří sem například skleník do plochy 40 m2
a výšky 5 metrů, pokud je vzdálen více jak 2 metry od hranice sousedních
pozemků. Dalším příkladem jsou drobné stavby u domu (např. zahradní domek,
kůlna), které mají zastavěnou plochu nanejvýš 25 m2, jejichž výška nepřesahuje
5 metrů a případné podsklepení není více jak 3 metry hluboké.
Co je potřeba před zahájením stavby?
Jakmile získáte potřebné povolení ke stavbě rodinného domu,
můžete začít stavět. Nezapomeňte na vhodného pojištění. „I když váš rodinný dům
ještě nestojí, vyplatí se pojistit již jeho výstavbu. Z pojištění jsou hrazeny
například škody na navezeném materiálu, odmontovatelném příslušenství stavby či strojích. Při výběru pojištění se zaměřte na rozsah pojistného krytí, výši
pojistných limitů, výluky z pojištění a také konkrétní požadavky na zabezpečení
stavby,“ uvádí Miroslav Majer. Po dokončení stavby nezapomeňte na pojištění domácnosti.
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
KOMENTÁŘE k článku Výstavba nemovitosti – jaké dokumenty si připravit
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.