Česká republika – země kreditním kartám zaslíbená? Nic takového v nejbližší době rozhodně nehrozí. Právě naopak – ukazuje se, že Česko bude zemí, která kreditkám nepřeje. Jejich počet už několik měsíců klesá. Některé banky je dokonce vůbec nenabízejí.
Stále menší zájem obyvatel České republiky o kreditní karty koncem července razantně vyřešila Sberbank. Rozhodla se, že je jednoduše zruší. Už víc než měsíc proto kreditky nenabízí.
A ke konci září ukončí platnost i těch, které její klienti aktuálně mají.
Banka tím reaguje na nízký zájem o kreditní karty mezi jejími klienty. Proto se rozhodla spolu s přechodem na novou karetní platformu kreditky zrušit.
Jejich návrat sice vedení banky definitivně nevyloučilo, nicméně z jejích vyjádření vyplývá, že momentálně není na pořadu dne. A pokud se situace na trhu nezmění, tak pravděpodobně ještě dlouho nebude.
Sberbank navíc není jedinou bankou v České republice, která kreditky nenabízí. Obejít se bez nich musejí také klienti Air Bank nebo Trinity Bank.
Přístup některých bank ke kreditním kartám je důsledkem toho, jak k tomuto produktu v posledních letech přistupují klienti. Zatímco v roce 2011 měli lidé v České republice 2,3 milionu kreditních karet, koncem minulého roku už jich bylo zhruba o půl milionu méně.
Odpovídá tomu i objem peněz, které si lidé tímto způsobem půjčují. Letos v květnu to bylo 17,9 miliard korun. Nejméně od srpna 2010.
Oproti rekordním údajům z června 2015, kdy si lidé na kreditní karty půjčili 29 miliard korun, je rozdíl víc než 11 miliard. Jinak řečeno propad skoro o 40 %.
A tomu, že se ve zbytku roku situace změní, nic nenasvědčuje.
Důvodů takového pádu je několik. Jedním z nejvýraznějších je ale postup samotných bank. Právě ty totiž v posledních letech klientům nabízejí výhodné konsolidace úvěrů. Včetně kreditních karet.
Lidé díky tomu získají mnohem výhodnější úrok. A objem půjček i počet kreditních karet proto logicky klesá.
Kreditky navíc musí soupeřit s rychlými on-line půjčkami a dalšími úvěrovými produkty, které se na trhu objevily s rozmachem moderních technologií. A které často nabízí výrazně menší úroky než kreditní karta. Navíc jsou snadno dostupné a také proto jim lidé často dávají přednost.
Dalším významným dokladem, proč zájem o kreditky v České republice klesá, je nařízení Evropské unie z podzimu 2015.
Tehdy unie zavedla strop pro provize, které si banky účtují u obchodníků za to, že u nich zákazník platí kartou. Zatímco do té doby si banky strhávaly i 2 až 3 % z každé útraty zaplacené kartou, po zásahu Evropské unie to může být maximálně 0,3 %. A to je výrazný rozdíl.
Výsledkem bylo, že bankám klesly příjmy. Proto se rozhodly, že zruší některé výhody, které právě kreditní karty klientům přinášely. Často například snížily částku, kterou klienti dostávají zpět za každý nákup zaplacený kartou.
Pro zákazníky tak není kreditní karta zdaleka tak výhodná jako ještě před několika lety. Lidé se tím pádem víc rozmýšlejí, jestli si ji opravdu pořídit.
Těmto pochybám navíc nahrává nejen stále větší nechuť k zadlužování, ale také nízká nezaměstnanost a růst české ekonomiky. Lidé díky tomu mají víc peněz a kreditní kartu jednoduše nepotřebují. A pokud ji mají, není pro ně problém splatit půjčku ještě v bezúročném období.
Výsledek je, že banky méně vydělávají. A reagují na to dalším osekáváním výhod, které ke kreditním kartám nabízí.
Dostávají se tak do spirály, kdy ubírání výhod přispívá k poklesu zájmu o kreditní karty. Což vede k dalšímu ubírání benefitů. Anebo dokonce k rušení kreditek jako v případě Sberbank.
Zájem o kreditní karty nepřímo ovlivnila také situace na hypotečním trhu. Zejména loňské pokyny České národní banky, která zastropovala výši hypoték v závislosti na čistém příjmu i zadlužení žadatele.
Od podzimu 2018 totiž platí, že:
Do této částky se přitom počítají veškeré dluhy, včetně kreditní karty. A v jejím případě se do celkového zadlužení počítá celý úvěrový rámec, který karta nabízí. Jinak řečeno maximální částka, kterou si na ni její držitel může půjčit.
Hypotéka, na kterou žadatel dosáhne, se tím může rapidně snížit. A vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí dlouhodobě rostou a získat hypotéku je stále složitější, je pro spoustu lidí výhodnější kreditní kartu zrušit.
Navíc je tu ještě jeden důvod – psychologický. Na rozdíl od západní Evropy či USA navíc nemají kreditní karty v České republice takovou tradici. Mnoho lidí dokonce kreditku nikdy nemělo a znají ji jen z filmů či seriálů, kde dovedla své držitele ke zbytečnému zadlužení.
Jen relativně málo klientů ví, jak kreditní kartu správně používat. A že díky tomu mohou vydělávat. Ať už díky „kreditkovému cashbacku” nebo prostřednictvím benefitů, které tyto karty stále nabízí. Záleží jen na tom, jakou kartu (a výhody) si vyberete.
Podvodné půjčky se stávají stále běžnějším problémem, který ohrožuje finanční stabilitu mnoha lidí. Je klíčové naučit se rozpoznat tyto nepoctivé praktiky, aby se jim dalo účinně vyhnout. Nejistota pramení především z touhy získat rychlé finanční řešení, což podvodníky motivuje k častým pokusům o zneužití důvěry.
Úroky z prodlení jsou sankce za pozdní splácení dluhu, ať už jde o půjčky, nedoplatky na daních, nájemném, energiích, pojištění nebo jiných platbách. Tyto úroky mají kompenzovat věřiteli ztrátu z toho, že své peníze nedostal včas. Přečtěte si, jak se úroky z prodlení počítají, jaké jsou zákonné limity a jak se liší v různých sektorech. Dá se jim vyhnout? A může vám je věřitel odpustit?
Přemýšlíte nad vánoční půjčkou, abyste mohli svým blízkým dopřát štědřejší svátky? Než se unáhlíte, přečtěte si, proč jsou vánoční půjčky považovány za jedny z nejrizikovějších finančních produktů a jak celá pětina dlužníků končí v problémech se splácením. Článek vám pomůže pochopit, kdy může být vánoční půjčka přijatelným řešením, jaké jsou její skutečné náklady a hlavně: jaké bezpečnější alternativy máte k dispozici.
Co je zajištění úvěru a jaké má formy? Zajištění úvěru je způsob, kterým se věřitel chrání před rizikem nesplácení úvěru, a může zahrnovat nemovitosti, osobní záruky nebo jiné prostředky. Právě to, jaké zajištění je vyžadováno, závisí na druhu úvěru a bonitě dlužníka.
Půjčky od lichvářů jsou často považovány za rychlé řešení finančních problémů, a proto jsou pro lidi v nouzi atraktivní. Tyto typy půjček jsou však obvykle spojeny s vysokými úrokovými sazbami a riziky, která mohou mít zničující finanční dopad. Lichváři lákají klienty na snadnou dostupnost financí, ale skryté náklady a neprůhledné podmínky se mohou stát pastí.
KOMENTÁŘE k článku Zájem o kreditní karty klesá. Některé banky je začínají rušit
Kreditky v Evrope, Komentoval(a): Kotrba
Je tu jeste jeden duvod, proc se kreditkam v Evrope nedari, kdyz maji lide penize. A to je negativni dopad na drzitele primo od regulatoru. Tesne to souvisi se zminenymi hypotekami. Zatimco v USA lidem vracejicim penize vcas roste tzv. score a jejich kredibilita pro banky tak roste take, v Evrope je to k tizi drzitele a ma financni produkty mene dostupne. Evropsky pristup je zcela na hlavu. Osobne mam kreditku jen kvuli autopujcovnam, ktere na ni v nekterych zemich trvaji. V Evrope panije absurdni situace kolem uzivatelu kreditek. V podstate se jedna o uplne jiny produkt nez ve zbytku sveta, byt nazev je stejny.
Re: Kreditky v Evropě, Komentoval(a):
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek do diskuze. Ano, je to jak píšete. V USA se bez kreditky resp. pozitivního score neobejdete, nikdo by Vám ani nepronajal byt. V Evropě Vám za řádné splácení kreditek taktéž roste pozitivní score (máte kladné záznamy v registrech dlužníků) a při žádosti o půjčku či hypotéku tak máte body ve skóringu navíc. Na druhou stranu Vám v momentě žádosti o úvěr bonitu snižuje schválený úvěrový rámec (který je započítán do parametrů DTI/DSTI). Řešením je budování pozitivního skóre před žádostí o úvěr a následné zrušení kreditky (nebo snížení úvěrového rámce na úroveň, která příliš nesníží Vaši bonitu - např. 50 000 Kč).
Srovnání USA - Evropa by se dalo popsat jako "jiný kraj, jiný mrav". Zdravotní pojištění, právo nosit a používat zbraň, kreditní karty, alkohol, veřejná doprava a mnoho dalšího je evropském a americkém přístupu zcela odlišné, do určité míry plynoucí z rozdílného historického vývoje obou kontinentů.
Kreditka - jiný pohled, Komentoval(a): Václav
Zajímavé je, že asi 2 roky sleduji trend, že vám v západní Evropě nepůjčí na letišti auto, když nemáte kreditku (líp se jim potom vymáhají např.pokuty). Takže i když bych chtěl přejít k Airbank, tak nepřejdu, protože kreditku nepodporují.
Kreditka, Komentoval(a): Milan
Před 2 lety jsem byl okolnostmi donucen pořídit si kreditku. Debetní kartou se mi nepodařilo rezervovat ubytování ani půjčovnu. Akceptace prošla jen přes kreditku. Důvod byl prostý - jednak bonita klienta prověřená bankou, jednak úhrada pohledávky bankou... U debetky může být 0 na účtu a vydává se už při založení bez prověřování bonity.