Univerzální celoživotní dávka, na kterou by měl nárok každý. Nahradí důchod i přídavky na děti. Testuje se ve Finsku, Švýcaři naopak tento koncept odmítli v referendu. Šla by zavést v ČR? A kolik by to bylo?
Dostávat každý měsíc peníze od státu na ruku a nemuset pracovat, to zní velmi lákavě. Od narození až do smrti. Bez jakýchkoliv podmínek. S myšlenkou nepodmíněného příjmu si ekonomové pohrávají již od počátků minulého století. Zcela výjimečně se na něm shoduje i levice s pravicí. Zatímco levice vidí nositele štěstí a všeobecného blaha v sociálních jistotách (a co je více než nepodmíněný příjem), pravice za hlavní benefit považuje výrazné omezení byrokracie (přestože by ještě raději zavedli negativní daň).
Moderní sociální stát má jeden velký
nedostatek – vysokou administrativní náročnost přerozdělovacích procesů ve
společnosti. Na jedné straně komplikovaný výběr daní (NKÚ nedávno konstatoval,
že díky množství výjimek je daň z příjmu už tak složitá, že se v ní
kromě poplatníka neorientuje ani Finanční úřad), na straně druhé ještě
náročnější organizace výplat dávek a důchodů. Z každé přerozdělené koruny se až
třetina ztratí. Desetitisícové zástupy jinak zbytečných úředníků. Masivní
zneužívání dávek, které není v lidských silách uhlídat. To vše by šlo
nahradit základním nepodmíněným příjmem.
Aby základní nepodmíněný příjem plnil řádně svoji funkci, mělo by být možné z něj vyžít. Třeba velmi nuzně, ale mělo by to vystačit na pokrytí základních potřeb (bydlení, strava). Kdo by chtěl lepší živobytí, musel by si na něj vydělat. To by ostatně mělo být alfou a omegou i dnešního systému dávek a důchodů.
Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je zhruba 500 mld. Kč. V ČR žije 10,5 milionu lidí, z čehož je zhruba 8,5 mil. jedinců starších 18 let. Pokud bychom chtěli všem dospělým vyplácet měsíčně pouhých 6 000 Kč (a neplnoletým polovinu), potřebovali bychom na to necelých 700 mld. Kč ročně. To je naprosté maximum, kterého by šlo dosáhnout při zrušení všech dávek, důchodů a daňových slev za současných úspor za propuštěné úředníky a další synergie. Přitom hranice chudoby je pro jednotlivce v tuzemsku 10 700 Kč. Takto vysoký základní příjem je však dnes zcela mimo možnosti naší ekonomiky.
Největší čistkou by prošel rozpočet MPSV, ze kterého by se rázem stalo nejmenší ministerstvo (nebylo-li by rovnou rušeno). Radost by naopak mělo Ministerstvo financí, kterému by vlivem zrušení všech daňových výjimek výrazně stouplo daňové inkaso. Co všechno by se zrušilo?
Za hlavní klady základního nepodmíněného příjmu lze považovat:
Vše má ovšem dvě strany mince.
Nepodmíněný příjem je určitě zajímavou (a
možná nutnou) vizí budoucnosti. Čeká nás Průmyslová revoluce 4.0, kdy bude
velká část jednoduché manuální práce nahrazena stroji (robotické výrobní linky,
kolejová vozidla bez strojvůdců a další). Doposud měla každá minulá průmyslová
revoluce stejný průběh. Nejdříve se zaměstnanci obávali ztráty práce (dělníci
rozbíjeli stroje v dobách, kdy se chodilo do fabriky 6 dní v týdnu na
12 hod. směny). Následně se ukázalo, že pracovních míst v globále neubylo,
jen se změnila pracovní náplň většiny z nich a bylo to směrem k lepšímu
(dělník se od lopaty přesunul do kabiny bagru, pracovní týden se zkrátil na 5
dní a směny na 8 hod). Převedeno na příští průmyslovou revoluci, bude opět
třeba méně manuálně pracujících a více kvalifikovaných údržbářů a supervizorů
budoucích robotických linek a samo-řiditelných dopravních prostředků. Pracovní
týden se pravděpodobně zkrátí na 4 dny a směny na 6 hod.
Jednou se ale dostaneme technologicky tak daleko, že na obstarání živobytí, průmyslu služeb a chodu země bude třeba mnohem méně lidí než dnes. Pak bude základní nepodmíněný příjem nutností a vysoce rozvinuté a bohaté ekonomiky na něj budou mít. Dnes bychom mohli zavést tak maximálně poloviční základní příjem, neboť plný základní příjem (dospělý 10 700 Kč, dítě polovic) by přišel na 1,22 bil. Kč, což je rovno veškerým příjmům státního rozpočtu za rok 2017 (1,25 bil. Kč).
Ztratili jste práci a nevíte, zda máte nárok na podporu v nezaměstnanosti? Případně byste rádi věděli, jak bude vysoká a jak dlouho ji budete moci pobírat? V naší kalkulačce podpory si snadno spočítáte, kolik peněz můžete od státu dostávat a kolik to bude v celkovém součtu. Ukážeme, co potřebujete k úspěšnému vyřízení žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Potřebujete zjistit, zda máte nárok na přídavky na děti? V naší kalkulačce si snadno ověříte, jestli na tuto sociální dávku dosáhnete a v jaké výši vám může být vyplácena. Ukážeme vám také, jaké podmínky musíte splnit a jak o přídavky požádat.
Hrozí vám srážky ze mzdy, nebo už je zaměstnavatel provádí? Jistě si chcete ověřit, kolik peněz vám má ze mzdy zůstat. V naší kalkulačce srážek ze mzdy si můžete rychle spočítat, jaká částka se vám má skutečně strhnout. Zjistíte také, kolik peněz vám musí po srážkách zůstat na živobytí, ať už jde o srážky na exekuce, na výživné anebo na insolvenci.
Kupujete nemovitost? Řešíte vypořádání dědictví? Anebo prodáváte firmu nebo její podíl? V těchto a dalších situacích, kdy je nutné zajistit bezpečné a transparentní uschování peněžních prostředků mezi dvěma stranami, se využívá bankovní úschova. Jak funguje, jaká je cena bankovní úschovy a jaké jsou její výhody a možné nevýhody?
České obchody nabízejí zákazníkům pestrou paletu platebních metod. K platbě kartou sáhnou tři ze čtyř Čechů raději než po hotovosti. Mladší generace už dává přednost mobilním platbám. Starší věkové skupiny zůstávají věrné klasické plastové kartě, jak ukazují statistiky platebního stylu České národní banky a také Index prosperity, zpracovávaný Českou spořitelnou, ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.
KOMENTÁŘE k článku Základní nepodmíněný příjem
Pracujícím jen formálně, Komentoval(a): Martin Pištora
Sice by se to mělo platit i pracujícím, resp. platícím daně, ale jen formálně. Tedy by se jim zhruba o totéž daně zvýšily. Takže by zůstali na svém. Tím by se ovšem výpočet v kapitole KOLIK BY TO BYLO? podstatně změnil. Takže i důchodci by zhruba mohli zůstat na svém.