Hyperinflace je definována jako extrémně rychlý růst cenové hladiny o více než 100%. Jde tedy o inflaci, která je hyper rychlá a vysoká. Jev hyperinflace nenastává v běžných ekonomikách a trápí především levicové diktatury a autoritářské režimy. Především ty, které lidem slibují socialistický ráj na zemi pomocí znárodňování a sociálních dávek (Venezuela, Zimbabwe).
Hyperinflací už by se dala nazvat i situace v Turecku. Poslední roční míra inflace se sice vyšplhala "jen" na 21%. Inflace ale Turecko trápí už druhé desetiletí. Například v roce 2004 tato země umazávala z hodnoty turecké liry šest nul. Ale současně hodnota turecké měny vůči dolaru spadla o 40% a propadá se dále na historická minima. Zde záleží na správnosti reakce centrální banky. Turecká centrální banka si pokles hodnoty liry vykoledovala snižováním sazeb. Také proto dost často narazíte v Turecku na obchodníky, kteří vyžadují platbu v amerických dolarech.
Ceny zboží v obchodech se při hyperinflaci mění klidně každý týden, což mnohdy vyvolává sociální nepokoje a demonstrace.
V ČR hyperinflace nehrozí. Alespoň se tak situace jeví, když Česká národní banka správně s inflací bojuje zvyšováním sazeb, což má za důsledek zpevňování kurzu české koruny. Tedy ve střednědobém horizontu i pokles dovozních cen a snad i pokles či stabilizaci cen v obchodech.
V roce 2022 se inflace vyšplhala na 15,1 %, což nejvíce od 90. let. Vaše inflace ale mohla být ještě mnohem vyšší, případně nižší. ČSÚ totiž sleduje vývoj cen na modelovém spotřebním koši, nikoliv na konkrétních domácnostech. Jak se počítá inflace, jaký růst cen zaznamenali v zahraničí, jak se vyvíjely příjmy domácností v porovnání s inflací? Má smysl zakládat devizový účet, když koruna tolik „degraduje“? Jak se s inflací valorizují důchody a jak své úspory před inflací ochránit?