Sociální pojištění je systém, který má za cíl zajistit občanům finanční jistotu v případě sociálních rizik, jako je nemoc, úraz, nezaměstnanost nebo stáří. Tento systém je obvykle financován z povinných odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale může zahrnovat i dobrovolné připojištění. Prostřednictvím sociálního pojištění se lidem poskytuje peněžní podpora v době, kdy nejsou schopni pracovat a generovat příjem, čímž se snižuje riziko chudoby a sociálního vyloučení.
Odvádí se z hrubé mzdy (zaměstnavatel 26%, zaměstnanec 6,5%), kryje náklady nemocenského pojištění (nemocenská), důchodového pojištění (státní důchod) a státní politiky zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti), platí se dle výše mzdy nikoliv dle rizikovosti či výše budoucího důchodu, tedy se spíše než o pojištění jedná o daň.
Jedním z hlavních důvodů pro existenci sociálního pojištění je ochrana obyvatelstva před nepředvídatelnými životními událostmi. Například nemocenské pojištění poskytuje dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí nebo úrazem. To znamená, že pokud se ocitnete v situaci, kdy nemůžete pracovat kvůli zdravotním problémům, sociální pojištění zajistí, že budete mít stále příjem, který vám pomůže pokrýt nezbytné životní náklady.
Dalším klíčovým aspektem je důchodové pojištění, které je určeno pro zajištění příjmu v důchodovém věku. Díky němu mají lidé, kteří celý život pracovali a přispívali do systému, nárok na pravidelnou měsíční penzi, která jim umožňuje udržet si důstojnou životní úroveň i po skončení aktivní pracovní kariéry.
Financování sociálního pojištění je založeno na povinných příspěvcích zaměstnanců a zaměstnavatelů. Tyto příspěvky jsou odváděny do státního fondu, který následně zajišťuje výplatu dávek potřebným osobám. Výše příspěvků je obvykle stanovena zákonem a může se lišit podle typu pojištění a příjmů pojištěnce.
Pro účely nemocenského pojištění je například stanovena určitá procentuální sazba z hrubé mzdy, kterou musí zaměstnanec a zaměstnavatel pravidelně odvádět. Tento systém umožňuje efektivní přerozdělení zdrojů, čímž se zajišťuje, že finanční prostředky jsou k dispozici pro ty, kteří je v daný moment nejvíce potřebují.
Celkově je sociální pojištění klíčovým prvkem sociálního zabezpečení, které podporuje stabilitu a soudržnost společnosti tím, že poskytuje finanční podporu v době, kdy je to nejvíce zapotřebí.
Chcete vědět, kolik peněz obdržíte každý měsíc na účet po odečtení daně a sociálního a zdravotního pojištění a kolik peněz za vás odvede váš zaměstnavatel? Tyto informace vám poskytne mzdová kalkulačka, do které stačí zadat hrubou mzdu a daňové slevy a získáte výpočet čisté mzdy.
Chcete vědět, kolik peněz obdržíte každý měsíc na účet po odečtení daně a sociálního a zdravotního pojištění a kolik peněz za vás odvede váš zaměstnavatel? Tyto informace vám poskytne mzdová kalkulačka, do které stačí zadat hrubou mzdu a daňové slevy a získáte výpočet čisté mzdy.
V roce 2024 vzrostla minimální mzda v ČR na 18 900 Kč měsíčně, přičemž minimální hodinová mzda činí 112,50 Kč. Navýšení ovlivní mnoho zaměstnanců, ale i jejich zaměstnavatelů. Přinášíme vám všechny důležité, a hlavně aktuální informace o vývoji minimální mzdy v ČR. Jaké odvody se z minimální mzdy strhávají, jaké příplatky k minimální mzdě musí zaměstnavatel ještě vyplácet. Ale i jak se minimální mzda promítá do různých pracovních úvazků, do zaručené mzdy.
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.