Je dům jehož celková spotřeba energie na vytápění je v rozmezí 15-50 kWh/m2 za rok. Takto nízké spotřeby energií se dosahuje promyšleným návrhem funkcí domu.
Základem je důsledná izolace vnějších stěn i otvorů (oken, dveří), dále opatřeními v oblasti topení a chlazení. Tato energeticky úsporná opatření jsou především rekuperace vzduchu, tepelná čerpadla, fotovoltaické panely a solární ohřev vody.
Při rekuperaci vzduchu je odváděn vydýchaný teplý vzduch a do domu je přiváděn vzduch čerstvý. Přes výměník dojde k předání tepla z vydýchaného vzduchu na čerstvý. Tím provozovatel domu šetří za ohřev (vytápění). Zajímavostí je, že do energetické bilance nízkoenergetického domu se započítává i tepelný výkon počítačů, či jiné domácí techniky. Dokonce se započítává teplo "vyráběné" členy domácnosti.
Normy Evropské unie, potažmo i zákony ČR směřují k cíli, aby se postupně většina domů stala nízkoenergetickými.
Nízkoenergetické domy přináší jejich majitelům množství nesporných výhod. Kromě toho, že šetří energie, souvisejí také s možností získat dotaci, díky které může být investice do úsporných opatření podstatně nižší. Jaké jsou parametry nízkoenergetických a pasivních domů a jaké dotace můžete aktuálně využít na udržitelné bydlení?