Podle stavebního zákona se rekonstrukcí rozumí změna dokončené stavby, tedy stavby, která byla zkolaudována a je již využívána, nebo se jedná o udržovací práce. Důležité je, že při rekonstrukci nedochází k zásadním změnám vnějšího půdorysu nebo výškového ohraničení stavby. I když pojem "rekonstrukce" ve stavebním zákoně nenajdete, pracuje se zde s širším pojmem stavební úpravy, které mohou mít několik různých režimů.
Podle rozsahu prací je potřeba při rekonstrukci dodržet různé administrativní kroky. Rekonstrukce se dělí na:
Pojmy rekonstrukce a modernizace se často zaměňují, přesto se jedná o rozdílné věci.
Nemáte na rekonstrukci dostatek vlastních prostředků? Možná stojí za úvahu hypotéka na rekonstrukci, která může pokrýt potřebné náklady. Tento typ hypotéky vám umožní financovat stavební úpravy nebo modernizaci nemovitosti bez nutnosti dlouhého spoření.
Náš tip: Před podáním žádosti o hypotéku je důležité připravit si položkový rozpočet. Banky ho budou vyžadovat při financování větších projektů, jako je výstavba nebo rozsáhlejší rekonstrukce.
Při žádosti o hypotéku na rekonstrukci nebo výstavbu nemovitosti je nezbytné mít položkový rozpočet. Tento rozpočet obsahuje podrobný seznam všech plánovaných prací a nákladů, které rekonstrukce vyžaduje. Banka na jeho základě posoudí, zda je vaše žádost o financování realistická a zda vám hypotéku poskytne.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
Hledáte informace o tom, kde se v České republice nejvíce staví a jaké typy staveb dominují současnému trhu? Stavební boom posledních let se soustředí hlavně do Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje, přičemž se stále více staví rodinné domy i bytové projekty mimo velká města. Náš přehled vám pomůže zorientovat se, kde je výstavba nejintenzivnější a jaké možnosti bydlení můžete v těchto oblastech najít.