Stagflace je ekonomický stav, kdy dochází k současnému výskytu vysoké inflace, nízkého nebo nulového ekonomického růstu a rostoucí nezaměstnanosti. Tento jev je pro ekonomiky velmi problematický, protože běžná opatření pro boj s inflací, jako je zvyšování úrokových sazeb, mohou dále prohloubit hospodářský pokles. Stagflace byla výrazně pozorována v 70. letech 20. století, kdy ropné šoky vedly k prudkému nárůstu cen a zároveň k recesi.
K stagflaci obvykle dochází při kombinaci několika faktorů. Nejčastější příčinou jsou nabídkové šoky, například prudké zdražení ropy nebo jiných komodit, které zvyšují náklady na výrobu a tlačí ceny vzhůru. Další příčinou může být nevhodná monetární politika, kdy centrální banka dlouhodobě udržuje příliš nízké úrokové sazby nebo provádí nadměrné kvantitativní uvolňování. Důsledkem je nejen růst inflace, ale také zpomalení ekonomické aktivity, což vede ke zhoršení životní úrovně obyvatel a růstu nezaměstnanosti.
Boj se stagflací je složitý, protože tradiční nástroje hospodářské politiky mohou mít protichůdné účinky. Například zvýšení úrokových sazeb pomůže snižovat inflaci, ale zároveň může dále zpomalit ekonomický růst. Jedním z efektivních přístupů může být podpora produktivních investic, které zvyšují konkurenceschopnost a efektivitu hospodářství. Důležitou roli hraje také fiskální politika, například stimulace inovací a podpora vzdělávání, což může dlouhodobě pomoci omezit negativní dopady stagflace.
V roce 2022 se inflace vyšplhala na 15,1 %, což nejvíce od 90. let. Vaše inflace ale mohla být ještě mnohem vyšší, případně nižší. ČSÚ totiž sleduje vývoj cen na modelovém spotřebním koši, nikoliv na konkrétních domácnostech. Jak se počítá inflace, jaký růst cen zaznamenali v zahraničí, jak se vyvíjely příjmy domácností v porovnání s inflací? Má smysl zakládat devizový účet, když koruna tolik „degraduje“? Jak se s inflací valorizují důchody a jak své úspory před inflací ochránit?
V roce 2022 se inflace vyšplhala na 15,1 %, což nejvíce od 90. let. Vaše inflace ale mohla být ještě mnohem vyšší, případně nižší. ČSÚ totiž sleduje vývoj cen na modelovém spotřebním koši, nikoliv na konkrétních domácnostech. Jak se počítá inflace, jaký růst cen zaznamenali v zahraničí, jak se vyvíjely příjmy domácností v porovnání s inflací? Má smysl zakládat devizový účet, když koruna tolik „degraduje“? Jak se s inflací valorizují důchody a jak své úspory před inflací ochránit?
Vysoká úroveň inflace, která nyní atakovala 10% hranici nutí firmy vydávající svoje dluhopisy k vysokým úrokům, aby byly pro investory atraktivní. Takže pokud dnes zvažujete investici do dluhopisů, máte velkou šanci na vysoké výnosy hned od momentu, kdy se inflace vrátí zpět k normálu kolem 3 procent. Pak vám budou dluhopisy přinášet vysoký zisky několik let díky zafixovaným výnosům.