Společenství vlastníků jednotek (SVJ) představuje základní právní formu pro správu bytových domů, ve kterých existuje více majitelů jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. SVJ umožňuje vlastníkům efektivně spravovat společné části budovy, jako jsou chodby, střechy, zahrady a další, a zajišťuje společný přístup k rozhodování o záležitostech týkajících se celého domu.
Založení SVJ je nezbytným krokem při správě bytového domu, kdy dochází k přechodu z jednotlivých vlastnických práv na společnou správu domu. Účelem SVJ je zajištění správného fungování a údržby společných částí budovy a předcházení potenciálním konfliktům mezi jednotlivými vlastníky. SVJ taktéž zastupuje vlastníky v právních věcech, například při jednání s dodavateli služeb nebo ve vztahu k úřadům.
Každý vlastník jednotky v bytovém domě, jenž je součástí SVJ, má určitá práva a povinnosti. Tyto povinnosti zahrnují přispívání na správu a údržbu společných částí domu, účast na hlasování o důležitých rozhodnutích a dodržování rozhodnutí přijatých společenstvím. Naopak práva členů SVJ zahrnují možnost ovlivňovat rozhodnutí o správě bytu a společných částí domu a právo na informace o hospodaření a správě domu.
SVJ je označení pro společenství, které spravuje budovu rozdělenou na samostatné bytové či nebytové jednotky. SVJ může být založeno dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nebo dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník nařizuje, že v budově mohou existovat pouze jednotky stejného druhu (§ 3063 zákona č. 89/2012 Sb.).
Samotné rozdělení budovy nastává projevem vůle vlastníka budovy vloženým do katastru nemovitostí. Prohlášení, či ujednání spoluvlastníků budovy se ukládá do sbírky listin. Okamžikem rozdělení budovy se jednotky stávají samostatným předmětem práv; je možno s nimi samostatně nakládat a převádět je na jinou osobu.
Správa domu vykonávaná SVJ je vymezena buď pouze na obsluhu společných prostor, nebo SVJ zajišťuje i veškerá média, údržbu, opravy, apod. Správu vykonává člen voleného orgánu SVJ, nebo jím pověřený správce.
Vlastní bydlení může znamenat větší bohatství. I tak by se dal shrnout závěr rozsáhlé analýzy založené na datech Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj a průzkumu Českého rozhlasu. Článek přináší detailní pohled na ekonomické výhody vlastního bydlení, jeho vliv na finanční stabilitu domácnosti a vyvrací některé mýty o nákladnosti vlastnického bydlení oproti nájmu. V neprospěch nájmu mluví i česká specifika nájemního trhu. Znáte je?
Vlastní bydlení může znamenat větší bohatství. I tak by se dal shrnout závěr rozsáhlé analýzy založené na datech Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj a průzkumu Českého rozhlasu. Článek přináší detailní pohled na ekonomické výhody vlastního bydlení, jeho vliv na finanční stabilitu domácnosti a vyvrací některé mýty o nákladnosti vlastnického bydlení oproti nájmu. V neprospěch nájmu mluví i česká specifika nájemního trhu. Znáte je?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).