Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

Vláda toto pondělí rozhodla o růstu minimální mzdy o 1 200 Kč s platností od počátku roku 2018. S minimální mzdou vzroste i tzv. zaručená mzda pro 7 dalších skupin různě náročných profesí. Např. pro lékaře a zubaře v sedmé třídě profesní náročnosti bude minimum 22 100 Kč a pro nejnáročnější „tvůrčí systémovou práci“ v osmé třídě vzroste minimum na 24 400 Kč.

Zvýší se daňová sleva i přivýdělek nezaměstnaných

Na výši minimální mzdy jsou navázány i další parametry:

• Sleva na dani z příjmu za umístění dětí ve školce: 12 200 Kč/rok (rovno min. mzdě)
• Hranice min. ročního příjmu pro nárok na daňový bonus: 73 200 Kč/rok (šestinásobek min. mzdy)
• Max. přivýdělek pro nezaměstnané na Úřadu práce: 6 100 Kč/měsíc (50% min. mzdy)
• Min. záloha na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů: 1 647 Kč/měsíc (13,5% min. mzdy)
• Hranice osvobození důchodu od daně z příjmu: 439 200 Kč/rok (36 násobek min. mzdy)

Nejvyšší kontrolní úřad (NKU) nedávno konstatoval, že daň z příjmu je díky množství slev a výjimek již natolik složitá, že se v ní kromě plátců neorientuje ani Finanční úřad. Řešením by bylo nejen sjednocení výše slev (na poplatníka, manželku, první až třetí dítě) do jedné univerzální částky, ale zároveň i její zaindexování třeba právě na výši minimální mzdy (např. dvojnásobek => 24 400 Kč/osoba/rok).

Jak vysoká má být minimální mzda?

Hranice chudoby činí 10 700 Kč. Pracující by neměl být ohrožen chudobou, z čehož plyne, že minimální hrubá mzda by měla činit min. 12 525 Kč, resp. 10 700 Kč čistého (11%/1 378 Kč činí odvody na sociálním a zdravotním pojištění, dalších 448 Kč pak daň z příjmu ve výši 15% ze superhrubé mzdy mínus sleva na poplatníka 2 070 Kč). 

Z morálního hlediska by to mělo být více než 11 130 Kč čistého (13 150 Kč hrubého), které lze dlouhodobě získávat ze sociálních dávek bez práce (životní minimum pro jednotlivce 3 410 Kč + doplatek na bydlení pro jednotlivce v Praze 7 720 Kč).

Současně by minimální mzda neměla být vyšší, než jsou možnosti ekonomiky. Neměla by poškozovat trh práce tím, že by nejméně kvalifikované pracovní síle bránila v uplatnění, či by nutila zaměstnavatele vyplácet přehnaně vysokou mzdu zaměstnancům, jejichž produktivita práce je pod úrovní minimální mzdy.

Jak tedy správně stanovit výši minimální mzdy? Přijde na to, co od ní očekáváme.

• Aby pracující nebyl ohrožen chudobou: 12 525 Kč
• Abychom nepracující vyhnali z dávek do práce: 13 150 Kč
• Co by ještě unesla ekonomika/trh práce: 15 000 Kč (při současném zrušení zaručené mzdy)

Přestože se nyní minimální mzda zvýší nejvíce ve své historii (o 1 200 Kč na 12 200 Kč), nárůst mohl být o 325-950 Kč vyšší.

Minimální mzda potírá šedou ekonomiku

Vášnivá diskuze mezi odboráři, zaměstnavateli a vládou byla tak trochu bouří ve sklenici vody, neboť za minimální mzdu v ČR pracuje pouze 130 000 zaměstnanců (méně než 3% trhu práce). Přitom většina těchto zaměstnanců (především pracovníků v pohostinství) dostává bokem nezdaněné peníze na ruku a za papírově minimální mzdu pracuje jen z důvodu daňové optimalizace. Ruku na srdce, kdo z nás by byl ochoten každé ráno vstávat na 8 hod do práce za méně než 10 000 Kč čistého? (lze-li navíc získat stejné peníze na dávkách)

Zvýšení minimální mzdy bude mít téměř nulový efekt na reálnou velikost výplat pracujících. Pouze dojde k legalizaci části výdělku, který se doposud vyplácel nezdaněně na ruku. Na růstu minimální mzdy tak vydělá především stát díky zvýšenému inkasu daně z příjmu a odvodů (sociální a zdravotní pojištění). 

Argumenty proti minimální mzdě

K problematice minimální mzdy padlo mnoho argumentů a všechny byly relevantní.

Minimální mzda postihuje nejvíce ohrožené skupiny na pracovním trhu, kterým bereme pomyslnou první příčku kariérního žebříku, bez které se výše nikdy nedostanou, a naopak z pracovního procesu vypadnou => Ano, ale toto obecně platí za jiných podmínek, než máme aktuálně v ČR. Nedostatek lidí na trhu práce (nezaměstnanost 3%) nutí zaměstnavatele zvyšovat mzdy bez ohledu na výši minimální mzdy, za kterou dnes reálně nepracuje již nikdo.

Mzda je věcí domluvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, stát by neměl určovat minimum => Ano, ale minimální mzda slouží v ČR spíše jako institut potírání šedé ekonomiky (viz výše).

Náklady na zaměstnance rostou více než minimální mzda => Ano, zaměstnavatel hradí mimo hrubé mzdy ještě sociální a zdravotní odvody (dalších 34%), tedy každá tisícovka na výplatnici v hrubém stojí firmu 1 340 Kč.

Při růstu mezd méně kvalifikované pracovní síly nezbývá na adekvátní růst mezd více kvalifikovaných pracovníků => Ano, je statisticky prokázáno, že v obdobích nízkého růstu minimální mzdy rostou rychleji mzdy více kvalifikovaným a lépe placeným zaměstnancům a naopak. Nicméně sbližování výdělků kvalifikovaných a nekvalifikovaných zaměstnanců je trendem, tomu se nelze bránit. Více lidí touží po pohodlnější práci v kanceláři, méně po manuální a fyzicky náročné práci. Obsadit je však třeba i tyto pozice, proto zde rostou mzdy rychleji (viz níže).

Nástupní mzdy modrých a bílých límečků jsou stejné

Níže uvádíme přehled nástupních mezd pro vybrané profese v Praze.

Nekvalifikované profese (není požadována ani maturita):

• Pokladní v supermarketu (Lidl): 23 000 Kč
• Skladník (Amazon): 27 000 Kč
• Řidič autobusu/tramvaje (DPP): 35 000 Kč

Kvalifikované profese (vyžadováno VŠ a obvykle perfektní angličtina):

• Učitel: 22 000 Kč
• Lékař/právník/ekonom/programátor: 30 000 Kč

Rozdíl mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací není u absolventů ve výši nástupní mzdy, ale v pracovním komfortu (dělat v kanceláři po-pá 9-17 je příjemnější než pracovat ve skladu 24/7 či jezdit šejdry v dopravě). Další odlišnost je v budoucím růstu mzdy za praxi. U nekvalifikovaných profesí jde spíše o růst symbolický (pár tisíc korun), kvalifikovaní pracovníci po 2-3 letech praxe obvykle poskočí o 10 000 Kč a pro mnohé z nich není problém takovýto skok zopakovat ještě jednou za další 2-3 roky.