Jak na zdanění kryptoměn - kompletní návod

Informace uvedené v textu nejsou definitivní, situace ohledně kryptoměn se neustále vyvíjí. Dokonce na ni rozdílné instituce mají rozdílné názory. Proto doufejme v brzké promítnutí tohoto fenoménu i do naší (nejen daňové) legislativy. Jasnější pravidla totiž neznamenají jen méně příležitostí k jejich obcházení, ale i méně neočekávaných rozhodnutí ze strany správce daní.

Bitcoin vs. altcoiny

Kryptoměny se v současnosti dělí na bitcoiny a altcoiny. Bitcoin je samostatnou kryptoměnou a altcoiny jsou velká skupina ostatních kryptoměn, které vznikly vlastně coby alternativa k bitcoinu, tedy alternativní bitcoin - altcoin. Altcoinů jsou desetitisíce, z těch nejznámějších jmenujme třeba ethereum, litecoin, tether, dogecoin, solana, polkadot, či cardano. Často se setkáte i s pojmenováním “digitální token”, který zahrnuje všechny kryptoměny.

Co jsou kryptoměny z pohledu finanční správy a ČNB?

Než se posuneme k samotnému zdanění kryptoměn, resp. zdanění zisku z bitcoinu a altcoinů, je potřeba nejprve ukázat, jak jsou kryptoměny našimi institucemi vnímány z pohledu ekonomické činnosti. Rozhodně ne jako investice, což opakovaně potvrzuje zejména ČNB. Proto tu nepočítejme s časovým testem.

Časový test: zisk z investic držených déle než tři roky se nedaní (toto ovšem nelze aplikovat na kryptoměny !!!)

Finanční správa zatím vede kryptoměny jako zboží,

• s nímž se obchoduje - na burze kryptoměn, kde se směňují za běžné peníze nebo za jiné kryptoměny,
• které se „produkuje“ (těžbou) a
• za nějž se může směňovat na reálném trhu (nakupovat a prodávat zboží a služby).

Z pohledu daní se často využívá i definice, kdy kryptoměna je nehmotným aktivem, jakousi zásobou svého druhu. A tomu pak odpovídají i metody jejího oceňování pro daňové účely (FIFO či aritmetický průměr, viz níže).

Podle výše zmíněných pojetí kryptoměn je nutné k ziskům z nich i přistupovat a řádně je danit. Co se kolonek týká, je příjem z kryptoměn zařazen do §10 zákona o daních z příjmů jako „ostatní příjmy“. Rozhodně neplatí dojem mnoha lidí, že se kryptoměny danit nemusejí, neboť majitelé jsou anonymní. Stále jde přece o pohyby peněz spojené s bankovním účtem konkrétního člověka nebo o operace prováděné na burze u účtu konkrétního uživatele. Jinými slovy, příjmy z prodeje kryptoměn vždy přitečou na účet konkrétního člověka.

Také neplatí, že by spekulace s kryptoměnami mohla být součástí podnikání. Ani v hlavní a ani ve vedlejší činnosti, kterou má zaměstnanec s živnostenským listem. Vždy půjde o ostatní příjmy, v úplně jiné kolonce daňového přiznání, než kam se píší příjmy z pracovní činnosti, ať už závislé nebo samostatné.

S anonymitou kryptoměn nepočítejte!

Přestože operace s kryptoměnami na decentralizovaných burzách mohou často vypadat anonymně, stále jde o činnost na serverech a počítačích. Každá změna a pohyb se zaznamenávají a ponechávají digitální stopu. Každá kryptopeněženka může být dohledána a přiřazena konkrétní osobě. Anonymita je tu zkrátka jen zdánlivá.

Celý blockchain je totiž veřejný a téměř nezměnitelný. Všechny transakce jsou zaznamenány a uchovány tak dlouho, dokud je blockchain uložen třeba jen v jediném zařízení. Tím pádem je snadné spojit vaši adresu s vaší identitou – a je to… Směnárny, burzy a online peněženky jsou navíc tlačeny do přísné identifikace klientů. Často se proto říká, že většina kryptoměn (blockchain) jsou pseudonymní. Jen velmi výjimečně lze zajistit anonymitu.

Rozhodně byste měli vědět, že data o transakcích z kryptoměn a o pohybech na účtu osob jsou burzami i bankami poskytována finanční správě, která je může aktivně využít. A to včetně zahraničních burz. Zde se využívá tzv. „mezinárodní výměna informací“. Do vašeho bankovního účtu může finanční správa nahlédnout kdykoliv, i bez zahájení finanční kontroly.

Co je předmětem daně z kryptoměn?

Tím se dostáváme k předmětu daně - aneb, z čeho se u kryptoměn daň vlastně platí?  V ČR se zatím daní zisky z kryptoměn, nikoliv samotné jejich držení (tím se česká legislativa liší od některých západněji položených států). Podrobnosti o zdanění bitcoinu, etherea, litecoinu a dalších kryptoměn opět najdete níže v textu.

A co je příjem z kryptoměn? Jednoduše zisk, navýšení vašeho majetku, v podstatě rozdíl mezi výdajem na nákup kryptoměny a příjmem z jejího prodeje nebo z její směny (na jinou kryptoměnu nebo za zboží/službu).

Vždy jde o rozdíl mezi hodnotou kryptoměny při jejím pořízení a hodnotou kryptoměny při její směně/prodeji. Od takto vypočítaného zisku lze ještě odečíst transakční náklady vzniklé v souvislosti s nákupem a prodejem/směnou kryptoměny. Nic jiného.

Zdanitelným příjmem z kryptoměn je rozdíl mezi příjmem z prodeje nebo směny kryptoaktiva, výdajem na nákup a transakčními poplatky. Z příjmu z daně z kryptoměn se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění.

• rozdíl mezi cenou nákupní a cenou, za kterou jste je prodali (obchodování, kvazi-investice),
• rozdíl mezi náklady na produkci (službu, směnu) a výnosy z jejich prodeje za kryptoměny,
• rozdíl mezi náklady na těžbu kryptoměn a výnosy z ní,
• setkat se můžeme i se ziskem z darovaných/zděděných kryptoměn

Jak ale pro odečtení od prodejní ceny zjistit nákupní cenu kryptoměny, když jsme nakupovali v různých dobách a za různé ceny? Tomu se budeme věnovat níže v textu. Nejprve však k samotnému principu zdanění kryptoměn:

Kryptoměny nejsou z daňového pohledu investice, proto se daní jinak než příjmy z investování!

Přestože daňová legislativa nezná přímo pojem „kryptoměna“ a zisk z ní, v podstatě to ničemu nevadí. Zacházení s kryptoměnami generuje zisk (nebo ztrátu) v rámci činnosti hlavní nebo vedlejší, příležitostné – a to se projeví na daňově uznatelných příjmech/výdajích.

Velmi důležité je vědět, že i když se s kryptoměnami obchoduje na burze, nejde o investici, a že na kryptoměny zatím nelze uplatnit žádnou investiční úlevu ze zdanění (ani časový test a ani například osvobození do hranice 100.000 Kč příjmů, které platí u cenných papírů).

V současnosti je pro těžbu (produkci) kryptoměn nutné mít živnostenské oprávnění (stejně jako pro soustavnou výrobu a prodej v jakémkoliv jiném odvětví), pro obchodování (spekulaci) s nimi na burze živnosťák zřizovat nemusíte. Prodej reálného zboží a služeb za kryptoměny nevyžaduje žádné speciální oprávnění, jen to oprávnění podnikat, které se vztahuje k odvětví výroby a služeb, v němž jste aktivní.

Za kryptoměny smějí prodávat své zboží a služby jak běžní lidé (zde samozřejmě po vzájemné dohodě a s odpovídajícím způsobem zdanění vedlejšího nepravidelného příjmu), tak i výrobci, poskytovatelé služeb a obchodníci (od milionového celkového obratu se na kryptoměny může vztahovat DPH, podrobnosti níže v textu).

Jak zdanit kryptoměny při jejich prodeji nebo směně za rok 2021?

V tomto případě musíme rozlišit, jestli daní zaměstnanec bez živnostenského oprávnění nebo OSVČ anebo právnická osoba. Ve všech případech půjde o zdanění „ostatních příjmů“. To znamená, že u fyzické osoby bude stát mimo výdělečnou činnost, kdežto u osoby právnické bude možné ji zařadit do celkového hospodářského výsledku před zdaněním.

Jak ovšem pro účely zdanění zjistit nákupní cenu, kterou od té prodejní odečítáte, když kryptoměny nakupujete pravidelně a když se jejich cena mění každou vteřinou? Možnosti jsou v podstatě dvě. Můžete využít aritmetický průměr nákupních cen toho objemu kryptoměny, který jste prodali (bere se od nejstarších), nebo účtovat opravdu každou nákupní cenu, a to metodou FIFO, tedy opět od nejstarších (First In First Out). 

Jak zdaní kryptoměny za rok 2021 zaměstnanec ?

V případě zaměstnanců není obchodování s kryptoměnami soustavnou činností, takže se na ně ani může vztahovat osvobození. Jediná úleva z daně, kterou lze využít, je následující: když je příjem z ostatních činností, kam obchodování s kryptoměnami patří, nižší než 30 tisíc Kč, může zaměstnanec využít osvobození od daně z důvodu tzv. „příležitostných příjmů“. Do daňového přiznání se zapisuje tato položka do přílohy č. 2.

Nezapomínejme však, že do ročního limitu se počítají všechny příležitostné příjmy, nejen ty z kryptoměn. Jakmile se tento limit překročí, už se daní celý „příležitostný“ příjem, i těch prvních třicet tisíc korun, nikoliv jen to, co je nad nimi. A pozor, nebavíme se o zisku, ale opravdu jen o příjmu! Tedy částce za prodej kryptoměny nebo o hodnotě, kterou jste směňovali za jinou kryptoměnu, či za zboží/službu.

Potkáte se ale s oběma názory – že na kryptoměny toto osvobození využít lze i nelze. Vzhledem k tomu, že jde o nové a vyvíjející se téma, bude v nejbližších letech záležet na Finanční správě, jak se k tomu postaví do doby, než budou kryptoměny do související legislativy zapracovány.

Daň ze zisku z kryptoměn je tradičních 15 %, ale pozor, od roku 2021 (tedy do daňového přiznání 2022) je zavedena nová sazba daně ve výši 23 %. Vyšší daň platí jen ti, kdo překročí 48násobek průměrné mzdy za rok. Zvýšenou sazbu odvádějí jak zaměstnanci, tak OSVČ. Což je pro rok 2021 měsíční příjem nad 141 700 Kč. Zvýšenou sazbou se zdaní jen částka přesahující tento limit. Možnost snížit daňový základ o odečitatelné položky zůstává i nadále zachována.

Zvýšenou sazbu daně platí fyzické osoby, které překročí:

• pro rok 2021 roční příjem nad 1 701 100 Kč
• pro rok 2022 roční příjem nad 1 867 728 Kč

Nutno dodat, že na rozdíl od starší daně solidární, nová vyšší daň z příjmů se týká i pasivních a ostatních příjmů, takže i příjmů z kryptoměn (i když jen v částkách nad výše uvedenými limity)!

Možnost snížit daňový základ o odečitatelné položky nebo využít slevy na dani (na poplatníka, na manžela/manželku, na děti, životní pojištění, penzijní spoření nebo dary na veřejně prospěšné účely) zůstává i u zdanění kryptoměn zachována.

Jak zdaní kryptoměny za rok 2021 OSVČ nebo zaměstnanec s živnostenským listem pro vedlejší činnost (pokud je netěží) ?

Zaměstnanec s živnostenským listem nebo živnostník daní zisk z kryptoměn jako „ostatní příjem“. K výpočtu zisku se přitom přistupuje stejně jako u zásob (zboží, movitých věcí), protože kryptoměny jsou z pohledu účetnictví jako tato kategorie vnímány. Jednoduše se proto od ceny při prodeji/směně kryptoměny odečte cena za její pořízení. Nic víc a nic méně.

Vzhledem k tomu, že spekulace s kryptoměnami není podnikatelskou činností, nelze uplatnit výdajový paušál (80, 60, 40 nebo 30 %), ani režim paušální daně. Paušály nelze využít ani když se daňový subjekt „vejde“ do nastaveného limitu ročního obratu a když se k této dani včas přihlásil. (Limit je zatím stejný jako pro DPH, tedy 1 milion korun). Jakmile má poplatník DPFO ke zdanění „ostatní příjmy“, musí z paušálního režimu vystoupit.

Důležité je též vědět, že nelze od prodejní ceny kryptoměny odečítat jiné náklady, než ty na pořízení kryptoměny. Takže s náklady na provoz kanceláře, na pořízení vybavení tu neuspějete a daňový základ s nimi rozhodně nesnížíte. U obchodu s kryptoměnami prostě nejde o podnikatelskou činnost a rovněž příjem z kryptoměn nelze umístit ani do příjmů kapitálových.

Platí to jak při směně na FIAT peníze (běžnou měnu v CZK, EUR, apod.), tak při směně kryptoměn mezi sebou (například nákup Etherea za Bitcoiny), ale též při výročním přecenění. I zde se jedná o desátý paragraf Zákona o daních z příjmů, o „příjmy ostatní“.

Také v tomto případě je daň 15%, případně 23% - to však jen z té části příjmu, která přesahuje 1 701 100 Kč za rok 2021, resp. 1 867 728 Kč za rok 2022.

Jak daní obchodování s kryptoměnami firma?

Právnická osoba odvádí daň ve výši 19 % ze základu daně. Výhodou je, že i „ostatní příjmy“, které plynou z kryptoměn, se promítnou do celkového hospodářského výsledku. Tudíž lze případnou ztrátou firmy v jiné činnosti ponížit zisk z kryptoměn (daňový základ). Ale vždy jen v daném účetním roce.

Jestliže by došlo k opačné situaci (ztrátě z kryptoměn), pak je důležité vědět, že ztráta z obchodování s kryptoměnami se nedá rozložit do dalších období. Vždy ji lze uplatnit jen v tom období, kdy firma kryptoměnu prodala či směnila se ztrátou.

Firmy musí mít vytvořenu vnitřní směrnici pro oceňování kryptoměn. Jaké způsoby ocenění jsou k mání, na to se podíváme níže v textu. I pro firmy platí, že se daní pouze zisk z kryptoměny obdržený v době jejího prodeje nebo směny.

Jak zdanit směnu zboží a služeb za kryptoměny?

V tomto případě máme dvě strany vztahu: prodávající a kupující, obě manipulují s kryptoměnou, obě tedy budou danit (pokud realizovaly zisk).

Jak zdanit směnu zboží a služeb za kryptoměny, když jste prodejcem, poskytovatelem?

Je to vlastně jednoduché, též bez možností výhod či úlev. Jakmile nabízíte své služby nebo zboží za kryptoměny, musíte vystavit fakturu nebo účet stejně v korunách a k tomu připsat ekvivalent v dané kryptoměně podle její aktuální hodnoty.

Pro účely zdanění se budou počítat jen příjmy v korunách, vývoj kurzů kryptoměn nemá na zdanění sebemenší vliv, nesouvisí totiž v tomto případě s podnikáním (podobně jako kurzová rizika, když prodáváte za zahraniční měnu). Stejně se postupuje, když za kryptoměny nakupujete daňově uznatelné položky nutné pro vaše podnikání – vše zůstává vyjádřeno v korunách.

Jak zdanit směnu zboží a služeb za kryptoměny, když jste kupujícím?

Jestliže jste ten, kdo za kryptoměny nakupuje, je vaším ziskem rozdíl hodnoty kryptoměny v době jejího pořízení oproti době její směny za cokoliv. Proto pokud došlo k nárůstu hodnoty kryptoměny, tento nárůst je nutné zdanit. Může se vám stát, že se kupované zboží nebo služba prodraží. Ale jen o daň kterou byste stejně zaplatili při směně kryptoměny do FIAT měny.

Jak zdanit těžbu Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn?

Těžba kryptoměn už je podnikáním, soustavnou činností - přitom může jít jak o činnost hlavní, tak i vedlejší. Ke zdanění se přistupuje jako ke každému jinému, s tím, že v tomto případě už jde o příjmy ze samostatné činnosti. Jako příjem se zde bere směna za FIAT (reálná měna) nebo korunový ekvivalent zboží či služby.

Jestliže máte účetnictví s vedením skutečných nákladů, odečítáte si od příjmu z kryptoměn všechny náklady na jejich těžbu (včetně provozu kanceláře atd.). I zde se dá nastavit paušální daň (při obratu do milionu, přihlásit se k ní lze jen jednou za rok, cca do 10. ledna každého roku) nebo alespoň paušální výdaje (zde to bude 60 %).

Vzhledem k tomu, že pro těžbu krypta jsou potřebné počítače s extrémním výkonem, bez vysokých vstupních nákladů se neobejdete. Jenže ztrátu v tomto případě nelze rozpustit do následujících účetních období.

Kryptoměny a DPH – vztahuje se na ně?

Vzhledem k tomu, že se plátcem DPH stává podnikatel nebo firma, jakmile jejich obrat překročí milion korun za rok (resp. jedno zdaňovací období), je jasné, že i příjem z kryptoměn se může stát předmětem DPH. Kdo je plátcem DPH, odvádí jej i z kryptoměn, ale pozor, jen z těžby. V oblasti obchodování jsou kryptoměny od DPH osvobozeny, takže si tuto daň nelze při pořízení kryptoměny odpočítat. 

Jak danit úroky z kryptoměn nebo další odměny poskytované formou kryptoměny, případně tokeny z farmení?

Některé aplikace vyplácejí úroky v podobě kryptoměny za to, že u nich uložíte svou kryptoměnu. Některé platební karty pro změnu připisují kryptoměnu na „obchodní“ účet jejich majitele za to, že s nimi platí v partnerských obchodech, potkáme i další způsoby odměňování v kryptoměně za různé aktivity na internetu (tzv. farmení apod.).

Jak je tomu se zdaněním v tomto případě? Úplně stejně jako u jakéhokoliv jiného příjmu. Daní se 15 %, výše příjmu se vyčísluje k datu (resp. minutě a vteřině) jeho připsání na účet/kartu majitele. Žádné slevy a odpočty zde využít nelze, podobně jako například u zdanění úroků ze vkladů, které máte v bance. Banka je strhne vždy, bez ohledu na cokoliv. U kryptoměn se to ale musíte postarat vy sami. Zde jsou mnohem výhodnější odměny poskytované formou slev, protože slevy se nedaní.

A jak se daní darování kryptoměn či jejich dědictví?

Speciálním případem je darování kryptoměn nebo jejich získání jako dědictví (se všemi prostředky pro manipulaci s nimi). I zde zůstáváme v běžné legislativě a zachází se s kryptoměnami jako se zbožím určité hodnoty. Kryptoměny je možné bezplatně darovat, ale jen v případech, kdy není darování zneužito k realizaci zisku.

Jak by ke zneužití darovací daně mohlo dojít? Stejně jako u kteréhokoliv jiného zboží. V situaci, kdy jedna osoba nakoupí kryptoměnu, hodnota kryptoměny naroste a je s již vyšší hodnotou darována jiné osobě, daň ze zisku se neplatí, protože původní kupující žádný zisk nerealizoval.

Danit se bude až později zisk z darovaných (zděděných) kryptoměn, pokud je obdarovaný prodá. Z toho důvodu je vhodné o darování sepsat písemnou smlouvu, aby bylo jasné, jakou hodnotu kryptoměny v době darování měly. Stejně tomu bude v případě dědictví, což by měl správně ošetřit právník.

FIFO nebo průměr? Aneb jak zjistit pořizovací cenu kryptoměny pro výpočet zisku

Konečně se dostáváme k samotnému stanovení pořizovací ceny té kryptoměny, kterou prodáte, nebo za niž směníte zboží/službu/jinou kryptoměnu. O tuto cenu ponížíte částku prodejní, čímž vám vyjde základ pro výpočet daně. Pokud byste nákupní cenu nezjistili, nebude čím si daň snížit. Evidenci si můžete vést sami, nebo se spolehnout na záznamy služby, přes kterou kryptoměny obchodujete.

Nejčastěji využívané metody zjištění nákupní ceny prodávaných jednotek kryptoměny jsou FIFO (First In First Out) nebo aritmetický průměr.

FIFO: Každá transakce s kryptoměnami je zaznamenána ve vaší online peněžence, či na účtu. A kdykoliv prodáváte kryptoměnu, za pořizovací cenu se považuje ta, za niž jste nakoupili ty nejstarší jednotky kryptoměny, které v současnosti držíte (FIFO doslova znamená první dovnitř, první ven).

Takže jen v záznamech dohledáte nákupní cenu a použijete ji. K nákupní ceně později pořizované kryptoměny se nijak nepřihlíží. S každým objemem nákupu přitom počítáte zvlášť, výsledný dyňový základ je pak součtem rozdílů mezi všemi nákupními a prodejními cenami.

Jeden příklad pro názornost:

Koupili jste jednu jednotku bitcoinu za 10 000 Kč a druhou později za 20 000 Kč. Pak jsme nakupovali i další jednotky. O něco později jste se rozhodli, že dvě jednotky bitcoinu prodáte, jedna bude mít tou dobou cenu 22 000 Kč. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podle FIFO pak bude 22 000 – 10 000 (12 000 Kč) a k tomu 22 000 – 20 000 (2 000 Kč). Základem daně proto je zisk ve výši 14 000 Kč (za předpokladu, že jste s oběma procesy neměli žádné transakční náklady, které byste jinak odečítali také).

Aritmetický průměr - vezměme si ten samý příklad:

Koupili jste jednu jednotku bitcoinu za 10 000 Kč a druhou později za 20 000 Kč. O něco později jste se rozhodli, že dvě jednotky bitcoinu prodáte, jedna bude mít tou dobou cenu 22 000 Kč. Chcete-li použít aritmetický průměr, je nutné jej zjistit u nákupních cen. Jedna byla 10 000 Kč a druhá 20 000 Kč, což nám dělá v průměru nákup za 15 000 Kč – výpočet: (10 000 + 20 000)/ 2 =15 000. Základem daně pak bude 44 000 Kč (příjem za dvě prodané jednotky) – 30 000 Kč = 14 000 Kč. Opět za předpokladu neexistence transakčních nákladů.

Je patrné, že výsledný rozdíl použití FIFO a aritmetického průměru je někdy obrovský. Sami si můžete zvolit metodu stanovení kupních cen. Proto si propočítejte (nebo nechte spočítat) obě varianty, pak teprve se rozhodujte.

Jak vypočítat zisk z obchodování s kryptoměnami?

Sice je to z výše uvedených příkladů patrné, ale raději to ještě shrňme, výpočet je následující:

prodejní cena - nákupní cena - transakční náklady = zdanitelný zisk (základ daně)

Co můžeme považovat za transakční náklady? Jde o různé poplatky za provedení nákupu a prodeje.

Bez automatizace to při větším počtu transakcí nepůjde

Z výše popsaných metod ocenění je jasné, že při mnoha transakcích za rok se bude základ daně počítat opravdu dost zdlouhavě. I proto vznikají různé aplikace pro automatizaci tohoto procesu, případně specializovaní daňoví poradci využívají napojení na profil klienta prostřednictví API (v režimu nahlížení, samozřejmě).

Jak na kurzy měn při prodeji kryptoměny za EUR/USD?

Někdy může vyvstat nejistota i u vyčíslení kurzů měn – a to v případech, kdy kryptoměny převádíme na jinou měnu než českou korunu. V tomto případě jsou opět dvě možnosti stanovení kurzu ke dni nákupu či prodeje/směny kryptoměny, a to podle ČNB nebo podle Ministerstva financí.

Česká národní banka vyhlašuje kurzy devizového trhu pro běžně obchodované měny každý pracovní den po 14.30. Kurzy platí pro aktuální pracovní den a pro případnou následující sobotu, neděli či státní svátek. K nalezení jsou vždy na stránkách ČNB.

Ministerstvo financí stanovuje jednotný kurz cizích měn za předchozí rok za zdaňovací období. Vydá jej formou pokynu ve Finančním zpravodaji, vždy počátkem následujícího kalendářního roku. Pravidla pro zacházení s jednotným kurzem jsou následující:

„Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí jednotný kurz v daňovém přiznání pro přepočet příjmů v cizí měně. Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou.“

A co výběry krypta v crypto bankomatech (bitcoinmat, cryptomat) či půjčování peněz oproti kryptoměně, ty se také daní?

Nejprve se věnujme bankomatům, ve kterých lze měnit krypto za reálné peníze, většinou euro. Výběry z těchto automatů se daní, resp. rozdíl mezi nákupní cenou a cenou prodejní, kterou jste realizovali při výběru. Tehdy jste se kryptoměny totiž zbavili (se ziskem).

Nepodléhejte dojmu, že by šlo o operaci anonymní. Opět nikoliv, bankomat musí klienta identifikovat, aby mohl směnu realizovat. Automat je samozřejmě propojen s kryptoměnovou burzou obchodující požadovanou kryptoměnu, a na ní pro klienta nakoupí či prodá.

Trochu jinak je to s půjčováním peněz oproti poskytnuté kryptoměně. Kryptoměnové službě poskytnete svou kryptoměnu k „užívání“, za to si od ní půjčíte klasické peníze. Jde o půjčku, takže odvádíte úroky. V tomto případě se kryptoměny nezbavujete (i když jste ji de facto směnili na FIAT – běžné peníze). Proto ani nezakládáte důvod k tomu, abyste cokoliv danili.

Daní se i DeFi?

DeFi funguje jak na principu půjček kryptoměn, tak na principu jejich „investování“. Úvěrový vztah je tu ale postaven trochu jinak než u půjček zmíněných výše. Uživatel vloží zástavu (nebo peníze) dostatečné hodnoty – a za ně si půjčí kryptoměnu.

Postupně dluh splácí s tím, že výnos nad nastavené splátky je jeho ziskem. Jde o zisk úrokového typu, takže se též daní jako „ostatní příjmy“. Podobně je tomu v případě „investování“ skrze DeFi agregátory – i zde se daní až zisky z prodeje/směny kryptoměn.

Je za určitých podmínek možné daně z bitcoinu neplatit?

Na internetu se objevují i odvážnější interpretace zákonů, které mohou vypadat důvěryhodně. Například výklad jednoho z autorů (zdroj: dfens-cz.com). Tvrdí, že podle paragrafu 4 odst. 1 písm ze) jsou od daně jsou osvobozeny veškeré kurzové zisky při směně zahraničních měn, pokud není účet v obchodním majetku firmy. A dodává, že Bitcoin je od září 2021 oficiální legální měnou Salvadoru. Problém tohoto výkladu je, že česká daňová správa zatím neprezentuje krypto jako měnu, ale jako majetek (u těžby jako výrobek). Případné jiné posouzení finančním úřadem musíte vyvrátit, potažmo v nejhorším případě obhájit u soudu.

Nejvíce frekventovaným návodem "neplatičů daní ze zisků z kryptoměn" tak zůstává obchodování přes zahraničí včetně plateb ze zahraničních bank. V našich očích ale takový návod neuspěje, protože není legální, ale i pro lehkou kontrolovatelnost přes FAÚ (finanční analytický útvar), resp. přes mezinárodní sdílení daňových informací. Domníváme se tak jednoduše, že přiznat krypto transakce a uhradit daň z realizovaného zisku se vyplatí.

Závěrem stručný přehled o zdanění kryptoměn 

• Zisky z kryptoměny se daní. Ale vždycky jen tehdy, když navýší osobní (firemní) majetek. To znamená při jejich prodeji, směně za jinou kryptoměnu nebo směně za zboží/službu. Základem daně je realizovaný zisk. A ten se počítá jako rozdíl mezi nákupní a prodejní (směnnou) cenou kryptoměny, případně ještě mínus transakční náklady.
• Příjem z kryptoměn patří k tzv. „ostatním příjmům“, podobně jako úroky z vkladů u banky nebo z pronájmu čehokoliv. Nenajdeme tu žádné úlevy z daně, až na dvě výjimky: tou první je darování kryptoměny, výjimka druhá je objem transakce do 30 tisíc za rok (včetně dalších příjmů z kapitoly „ostatní“). Ale na této úlevě nepanuje všeobecná shoda.
• Prodejní i nákupní ceny jsou evidovány v elektronických systémech, přes které s kryptoměnami manipulujete. Jakmile se kryptoměny zbavujete, prodejní/směnná cena je jasná. Nákupní cenu pro účely zdanění vezmete nejčastěji z nejstarších pořizovaných jednotek (FIFO). Anebo vypočtete aritmetický průměr ceny pořízení (v prodávaném objemu). Volba je čistě na vás. Důkazní břemeno nákladů na kryptoměny je na vás. Čím více transakcí za rok, tím víc se bude hodit automatizace…
• Na spekulace s kryptoměnami není třeba mít živnostenský list, na jejich těžbu již ano. Zdanění podléhají i odměny v podobě kryptoměn poskytované některými společnostmi, například za platby kartou nebo za uložení vašich jednotek kryptoměny. Až budete za kryptoměnu cokoliv kupovat, i tady pamatujte na daň z příjmů, pokud je hodnota kryptoměny vyšší než byla při jejím nákupu.
• Svět většiny kryptoměn není anonymní, právě naopak. Proto pamatujte, že se evidují i výběry z kryptoměnových automatů, či některé typy půjček, jejichž předmětem kryptoměny jsou. Rozhodně se neutěšujte představou, že finanční správa toho zatím moc nedohledá a nedopočítá. Možnost kontroly je typicky tříletá. Promlčecí lhůta může ale být v některých případech až patnáctiletá – a za tu dobu už se krypto dobře naučí i na finančních úřadech a u policie!

Tento článek byl vytvořen 2.7.2021 a aktualizován 11.2.2022, abyste měli co nejlepší informace pro výpočty a podání daňového přiznání v roce 2022. Vzhledem k rozsáhlosti a složitosti tématu jsme museli vytvořit autorský tým, který vedli Lenka Rutteová a Pavel Strašák.

Dokud není ustálená daňová legislativa v kryptoměnách, doporučujeme pro daňová podání využít služeb odborníka.
Pokud jste v tomto článku nenašli odpověď na svůj konkrétní dotaz, můžete zkusit níže prohledat dotazy na téma krypto v poradně, nebo vložit do naší poradny nový dotaz.